Článek
Lodě prozatím doplují do Chvaletic, dál už to nejde. Ředitelství vodních cest to chce ale změnit. Po 13 možnostech, kudy vést kanál v Přelouči, je na stole ta 14. možnost.
„Znám je za tu dobu všechny, tato je nejlepší. Tlak ekologických hnutí znamenal to, že se co nejméně zasahuje do cenných lokalit,“ řekl starosta obce Břehy na Pardubicku Pavel Jirava (Pro rozvoj obce Břehy). Ta bude společně s městem Přeloučí stavbou nejvíce dotčená. V jednu chvíli v minulých letech mělo ŘVC dokonce stavební povolení, ale projekt se kvůli soudním tahanicím s ekologickými spolky nerozjel.
Navrhovaná trasa bude Slavíkovy ostrovy, přírodně cennou lokalitu s modráskem bahenním a očkovaným, nebo také třeba broukem páchníkem hnědým, hraničně míjet.
V těchto místech u elektrárny dojde ke stavebním úpravám pro splavnění Labe.
„Plavební stupeň Přelouč je jedno ze strategických úzkých míst a úkolem ŘVC je úzké místo odstranit. Druhým takovým je plavební stupeň Děčín a třetím pak Vltava mezi Prahou a Mělníkem, kde je nedostatečná hloubka a podjezdní výška pod mosty. Vodní doprava je stále nejekologičtější doprava a má nejmenší náklady. Mnozí říkají, že je to relikt 19. stol., není to pravda. I západní Evropa ví, že má svůj strategický význam pro přepravu těžkých nadrozměrných kusů. Voda bude i nadále důležitá,“ řekl generální ředitel Ředitelství vodních cest Lubomír Fojtů.
Ekologické organizace: „Je to neekonomické“
„Jsou to vyhozené peníze. ŘVC není schopné doložit jednoho jediného dodavatele, který by tuto vodní cestu využíval. Žádný podnik na Labi není připojen tak, aby mohl rovnou k Labi. Efekt nemůže ŘVC nikdy pořádně vyčíslit,“ řekl předseda ekologického sdružení Zelená pro Pardubicko Jan Linhart.
„Máme kalkulace ekonomických dopadů. Počítá se s výrazným nárůstem vnitrozemských přeprav i těch zahraničních. Řádově jde o miliony tun ročně,“ kontroval Fojtů.
ŘVC je na začátku posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA). Kladný posudek by rádo získalo v roce 2027. Doposud do výzkumů, studií a podkladů pro EIA pro splavnění Labe v Děčíně a Přelouči investovalo 600 milionů korun. Z pětimiliardového projektu je nejdražší to, co je třeba vytvořit na Labi v Přelouči. Vyjde na 3,3 miliardy korun.
Na pravém břehu Labe u stávajícího jezu v Přelouči se postaví komora, která by umožnila vstup do plavebního kanálu. Ten by v horní části procházel místem akátového hájku, což je rozsáhlý porost akátu trnitého, jako invazní dřeviny. Pak to jde na ornou půdu a zasahuje areál bývalého koupaliště na Slavíkových ostrovech. Pak se vše vrací do Labe, kde by vznikl nový jez, stupeň 2, a na pravém břehu by vznikla nová komora, která by umožnila překonat rozdíl hladin.
Na levém břehu bychom rádi vybudovali nejlépe kanálový rybí přechod, který by kompenzoval zaplavení hrčáků (balvany v Labi pod jezem, které tvoří peřeje a díky nim je Labe nesplavné), takže by mohl vzniknout bystřinné proudění, které by mohlo fungovat jako okysličení,“ popsal Pavel Obrdlík ze společnosti Ekopontis, která připravuje projekt pro posuzování vlivu na životní prostředí (EIA).
