Pardubický kraj podal návrh k Ústavnímu soudu. Kvůli rozpočtovému určení daní

Pardubický kraj se před lety neozval, když se klíč pro rozdělování peněz z daní připravoval. Nyní patří mezi ty, které z balíku dostávají nejméně. Teď se odhodlal bránit i právně. Ve čtvrtek odevzdá bývalý poslanec za SOCDEM a advokát Jan Chvojka na Ústavním soudu v Brně návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní.

„Podáváme ho prostřednictvím senátorů, protože kraj to učinit nemůže. Senátoři z Pardubického kraje ho podepsali všichni. Bylo potřeba 17 senátorů, nakonec máme 32 podpisů, což je prakticky 40 procent Senátu,“ řekl hejtman Martin Netolický (3PK).

Slušnou podporu horní komory vysvětluje tím, že řada senátorů je z míst, která tratí na stávajícím určení daní. K Pardubickému kraji se tak přidává Středočeský, Zlínský nebo Jihomoravský.

Hejtman posledně jmenovaného, Jan Grolich (KDU-ČSL), přiznal, že byl překvapený, kolik některé kraje mohou dát do infrastruktury. „Nám se o takových částkách ani nesní. To bychom si museli vzít miliardový úvěr každý rok, abychom dorovnali investice, které dávají oni. A to není možné,“ řekl Grolich.

Jmenoval například Ústecký nebo Moravskoslezský kraj. „Ty kraje jsou o 20 let napřed, celou dobu mají výrazně víc peněz do infrastruktury, mají ji v lepším stavu, ale přesto tam dávají víc peněz. Stát by si to měl uvědomit, protože kraje, které táhnou republiku ekonomicky, jsou infrastrukturně zaostalé,“ upozornil Grolich, který volá po narovnání.

„Pevně věřím, že Ústavní soud zváží naše argumenty a že se alespoň vyjádří k tomu, co jsme připravili. Nechceme peníze navíc, chceme spravedlivé vnitřní přerozdělení, a to je klíčové. Tam by Ústavní soud mohl doznat, že máme pravdu,“ řekl Netolický.

Peníze by tedy nespokojené kraje musely dostat od některého ze stávajících. Zchudnutí se nelíbí Ústeckému, Moravskoslezskému kraji a Praze, které by si logicky pohoršily.

Asociace krajů ČR se přitom shodla na sedmi kritériích, které se při přerozdělování daní mají zohlednit. Patří mezi ně počet obyvatel, délka krajských silnic, rozloha kraje, počet výjezdových stanic zdravotnické záchranné služby, struktura kraje, tedy zda je kraj více městský nebo venkovský, dále zda v kraji je urgentní příjem prvního stupně, který zřizuje kraj a počet žáků na středních školách.

Jen pro příklad. Pardubický kraj má 529 tisíc obyvatel a loni získal z rozpočtového určení daní 6,2 miliardy korun. Srovnatelný sousední Královéhradecký takřka o miliardu více. Vysočina s 515 tisíci obyvateli si sáhla na osm miliard.

„Upřímně mě mrzí, že se nepodařilo shodu v rámci Asociace krajů dotáhnout do konce. Věřím, že se kraje domluví, aby vláda mohla rozpočtové určení daní změnit,“ řekl při středeční návštěvě Pardubického kraje prezident Petr Pavel.