Článek
V prvním kole soudní pře přitom Holeček vyhrál na celé čáře. Město se mělo dle rozsudku okresního soudu zdržet obtěžování podnikatele hlukem z víceúčelového hřiště pronikajícího na jeho pozemek. Magistrát se ale odvolal a krajský odvolací soud smetl všechny námitky, na něž Holeček poukazoval.
Měření hluku bylo podle soudu neprůkazné a hlasové projevy a údery míčem ke sportu prostě patří. Zdravotní problémy, které manžele Holečkovy trápí, nemusí souviset se sportovním ruchem vycházejícím z hřiště.
Soud musel podle předsedy soudního senátu Miloše Zdražila zkoumat, zda hluk překročil míru přiměřenou místním poměrům.
„Neshledali jsme, že by hluk ze sportovní činnosti překračoval míru přiměřenou poměrům, aby žalobě bylo možné vyhovět. Pro naše rozhodnutí je měření hluku vodítkem, musí se hodnotit také veřejný zájem činnosti, který je dostatečně stanoven evropskými i českými předpisy o podpoře sportu. A územně správní celky mají podporovat sport,“ řekl v odůvodnění odvolacího verdiktu Zdražil.
Holečkova vila
Holeček postavil vilu načerno na pozemku, který nebyl určený k výstavbě. Část plochy byla v územním plánu Pardubic označená jako rekreační zeleň. Proto město ani nemohlo stavební povolení vydat. Za nelegální stavbu dostal pokutu 200 tisíc korun, stavební úřad nařídil objekt odstranit. Vše se ale vleklo i kvůli údajně vysokým nákladům na demolici. V roce 2014 ale zastupitelé schválili změnu využití části pozemku, kde dům stojí, na bydlení předměstské. Holeček si později začal stěžovat na hluk z hřiště, které funguje od roku 2015.
Zdroj: ČTK
Vila Miloše podnikatele Holečka
Soudce dále upozornil, že hluková hladina dosahuje 50 decibelů, i když se na hřišti nesportovalo. „Z běžných informačních zdrojů lze zjistit, že vzdálený šum listí při slabém vánku činí deset decibelů, tichý šepot 30, šum v tichém bytě, déšť, tlumené hovory, tichá myčka 40, denní ulice nebo tišší pračka 50, běžná mluva 60 decibelů. Sportovní výkony se bez verbálních projevů neobejdou a nemáme zjištěno, že by se hluk vymykal běžným sportovním činnostem,“ dodal Zdražil.
Holeček usiloval o to, aby se město Pardubice zdrželo provozování hřiště v parku Na Špici. Za přesun parku jinam nabízel milion korun. Na to ale město nepřistoupilo. Holeček by kvitoval i změnu povrchu, aby odrazy míčů nebyly tak slyšet.
„Nevím, o čem bychom se měli domlouvat, je tam sportovní park a hřiště, které tam bylo, je a doufám, že bude a jestli si tam pan Holeček postavil načerno dům, tak se musí smířit s tím, že tam nějaký diskomfort mít bude. Bráním se tomu, že bychom panu Holečkovi měli nějak vyjít vstříc. On nám v ničem vstříc nevychází,“ řekl primátor Pardubic Jan Nadrchal (ANO).
Od hřiště jsou vidět zdi Holečkovy vily.
Narážel na další spory, které město s Holečkem vede. V roce 2020 se kvůli němu například zpozdila výstavba severovýchodního obchvatu města.
Může se dovolat k Nejvyššímu soudu
Vilu, do níž se nesou odrazy míčů, postavil podnikatel načerno a o jediný hlas v roce 2014 zastupitelé odsouhlasili změnu územního plánu a stavba se stala legální.
„Tato část parku Na Špici byla zamýšlena jako sportovně-rekreační zóna, sportoviště zde už byla a předpokládalo se, že se bude pokračovat v pohybové aktivitě. Žalobce už zde měl postaveno, měl předpokládat změnu a akceptovat ji. Tehdy bohužel neměl stavební povolení,“ řekl právní zástupce pardubického magistrátu Petr Hanousek.
Proti rozsudku není přípustné odvolání, lze se však dovolat k Nejvyššímu soudu. Soud také Holečkovi uložil zaplatit soudní výdaje žalovanému stejně jako náklady na soudní řízení u obou soudů.
„Věřili jsme, že zvítězí zdravý rozum. Hřiště tam existovalo dávno předtím než černá stavba pana Holečka, která se pak bohužel velmi nestandardně nabílila,“ řekl náměstek primátora pro sport Jakub Rychtecký (SOCDEM/3PK).
