Článek
Pět minut před dvanáctou. Takový čas odhadla stavební firma Chládek a Tintěra dobu, kdy se pustila do stavby. Zároveň tím odhalila stav, v jakém tato památka byla. Prvotní průzkum předpovídal, že to se Zelenou bránou nebude staticky tak špatné, realita ale byla jiná.
„Postupovali jsme od vrcholu Zelené brány dolů a už nahoře bylo jasné, že kamenné zdivo bylo zdegradované daleko víc, než se předpokládalo,“ řekl ředitel divize pozemních staveb firmy Chládek a Tintěra Martin Dvořák.
Předchozí poslední oprava nedala Zelené bráně takovou péči, jakou památka potřebovala. Kvůli klimatu také více degradovaly spáry i kameny z žuly. Některé se dokonce daly rukou vydrolit a vytáhnout.
Spáry jdou do hloubky
Spárování a výměna některých kamenů nebyl jediný problém, u jednotlivých věží se v založení nacházejí ještě větší statické problémy. Přizděné kameny byly také nestabilní.
Část kamenů stavebníci vyměnili. Plánovali, že je jen zaspárují. To by se ale dopustili stejné chyby jako jejich předchůdci, a za pár let by vydrolování spár a odlupování žulových kamenů pokračovalo. Proto spáru použili i uvnitř.
„Laik si možná řekne, že omítka by víc vydržela, ale ta také časem degraduje. Možná je lepší nechat přiznaný kámen, to je přírodní materiál, který má odolávat více,“ řekl Dvořák.
Lidé nyní vidí opravenou Zelenou bránu viditelně jasnější. Za to může okrová barva spáry, ta ovšem během let zešedne. Podobnou proměnou prochází hrad Kunětická hora.
O podobě rozhodli lidé v referendu
„Součástí obnovy byla i úprava fasád s využitím tradičních postupů, které odpovídají historickému charakteru stavby. Výsledná podoba tak zachovává přirozenou strukturu a barevnost, typickou pro renesanční architekturu. Při opravě jsme respektovali i výsledek referenda z roku 2021, kdy si lidé nepřáli návrat k omítané podobě věže. Proto se zvolilo takzvané zaspárování do líce, které je šetrné k historické podobě a zároveň pomáhá konstrukci chránit,“ uvedl primátor Jan Nadrchal (ANO).
Na opravu město původně vyčlenilo 30 milionů korun, s postupem stavebních prací ale ještě deset milionů přidalo. „Rekonstrukce byla financována z rozpočtu města, přes milion korun jsme získali z programu na obnovu památek ministerstva kultury. Celkové náklady projektu se vyšplhaly zhruba na 42 milionů korun,“ řekl náměstek primátora zodpovědný za finance Jakub Rychtecký (Žijeme Pardubice).
Vyhlídka z věže Zelené brány bude znovu přístupná od června. „Od července do srpna se navíc návštěvníci mohou těšit na prodlouženou otevírací dobu. Věž bude otevřená vždy v pátek a sobotu večer mezi 19. a 22. hodinou,“ doplnila ředitelka Turistického informačního centra Miloslava Christová.
