Článek
Setkání zdravotníků je vlastně jakási lékařská reality show. Na hudební posty se přihlásili lidé, mnohdy zcela neznámí, a najednou spolu hrají to, co jim organizátoři zaslali. To je i případ onkologa a zároveň houslisty Mojmíra Randuly. Ještě v pátek odpoledne měl službu v pardubickém Multiscanu. Po práci sedl do auta a jel do Litomyšle na setkání lidí, které nezná. „Hraju rád, dělá mi to radost, snad uděláme radost i ostatním,“ říká.
Eva Kociánová nováčkem není. Hrála už při červnovém vystoupení v Olomouci.
„Takhle jsou ty tympány špatně rozmístěné,“ říká tato kardioložka a přeskupuje hudební nástroj podle správného pořadí „velkej, střední, malej.“ Zanedlouho přijde její premiéra na tento nástroj. Do orchestru jsou třeba tympány a ona se svým hudebním vzděláním na bicí je k tympánům, které jsou do orchestru potřeba, nejblíže. Neprotestovala, páteční trénink brala jako výzvu.
Kardioložka Eva Kociánová hraje na bicí, v orchestru ale zaskakuje na tympány.
„Jinak hraju na bicí. Chodím klasicky do ‚zušky‘ mezi ty malé děti a je to super,“ říká kardioložka a z tympánů sundává ochranný obal. Rockerku v sobě tahle kardioložka z Olomouce nezapře. Ke hře na bicí ji dohnala krize středního věku. Navíc musela po úrazu přestat sportovat. V práci ji postihl syndrom vyhoření a přemýšlela, co bude dělat, takže si pořídila soupravu bicích.
„Dřív jsem přišla z práce, lehla na gauč a spala. Teď přijdu, sednu si za bicí a hraju. Moc mi to pomáhá, uklidňuje mě to,“ říká Kociánová.
Hudba a medicína o srdci má jedno společné téma - rytmus. „Tlukot přece. A já umím vyrobit na ty bubny pěknou arytmii, když se netrefím,“ aplikuje s nadsázkou svoje povolání kardioložky do hry na hudební nástroj. Na setkání lékařů není poprvé. Při svém prvním vystoupení hrála na buben. „Toto je světová premiéra kardioložky na tympány,“ říká s úsměvem.
Orchestr ČOLEK tvoří zdravotníci z celé republiky i Slovenska.
Víkendové koncertování ČOLKU se koná teprve druhé. V červnu hrálo uskupení zdravotníků v Olomouci. Tehdy si řekli, že se jednou za rok sejdou a zahrají pro dobrou věc. Jenže hned po koncertu se rozhodli, že nebudou čekat celý rok a secvičí něco dříve. A volba padla na Litomyšl.
A vlastně i za vznik ČOLKU může Litomyšl. Tady se totiž před dvěma lety uskutečnilo setkání mezinárodního orchestru studentů medicíny. Šéf ČOLKU a violoncellista Jan Látal už dávno nebyl lékařem začátečníkem, ale kurzu se účastnil. Do organizace lékařského orchestru se pak pustil sám. První koncert proběhl v Olomouci, kde Látal působí jako lékař ve fakultní nemocnici.
„Hudebníků je 32, zpěváků 56. Koncert děláme jako projektovou věc. Ne každý vždycky může, takže se lidé musí přihlásit. Chceme na pozicích, kde je hodně velký zájem, dát možnost vystoupit někomu dalšímu,“ říká Látal. Mezi lékaři je oblíbená trubka. Z neznámého důvodu je doménou zubařů. Z pěti dentistů, kteří se do doktorského orchestru hlásili, hrají všichni právě na tento královský nástroj. V Litomyšli na něj poprvé zahraje i druhý tahoun orchestru obvoďák a lékař na litomyšlském ARO David Dezort.
Hráčů na lesní roh moc není, obtížně se shánějí i hráči na fagot či hoboj.
„Byl to můj sen. Ve 40 letech jsem se začal učit hrát. Moje děti každé na nějaký hudební nástroj umí, tak jsem se rozhodl, že se také na něco naučím,“ říká Dezort. Pro kolegy jako místní připravil i prohlídku města, sám ve chvílích volna dělá průvodce.
Hudební sólisté z řad lékařů vystoupí nejprve v sobotu od 19 hodin v kostele Povýšení sv. Kříže, v neděli pak celý orchestr včetně sboru vystoupí od 19 hodin v Piaristickém chrámu s Českou Mší vánoční J. J. Ryby. Hrají bez nároku na honorář. Vše, co se vybere, půjde na litomyšlskou charitu.
