Článek
Obvinění se podle rozsudku snažili Bidmonovi pomoci zlegalizovat přístavbu, o níž všichni tři věděli, že překračuje zásady územního plánu města Jevíčka.
Ten stanoví, že zastavěná plocha v rekreační oblasti u Smolenské přehrady, kde chata v lesním svahu stojí, nesmí překročit 60 metrů čtverečních. Bidmon s manželkou ale původní příslušenství za chatou rozšířili.
Když tam začalo střechou zatékat, z rovné střechy udělali sedlovou a v patře a přízemí vznikly místnosti na spaní se sociálním zázemím. Rozměry chaty tím nabobtnaly na 92 metrů čtverečních.
Případ pak dostali na stůl úředníci stavebního odboru v Moravské Třebové, protože ten jevíčský byl pro podjatost vyloučen. A ti se podle rozsudku snažili přístavbu zlegalizovat dodatečně poté, co už stála.
„Jednání obžalovaných je společensky škodlivé, spočívá v narušení řádného výkonu veřejné moci. Jako druhotná je důvěra ve výkon veřejné správy. Pravidla platí a měla by být dodržována,“ řekl v odůvodnění rozsudku soudce Petr Machačka.
Chata s novou přístavbou
S podmíněným trestem 2 roky 10 měsíců a finanční sankcí 48 tisíc korun odešel od soudu šéf stavebního odboru, který podle obžaloby naváděl obě podřízené, jak mají při povolení stavby postupovat. Navíc nesmí dva roky působit ve státní správě.
Jeho kolegyně, která kladné stanovisko stavbě vydala, dostala podmínku ve výši 2,5 roku a ani ona nesmějí dva roky pracovat jako státní úřednice. Stavbu dodatečně povolila a toto rozhodnutí nezaslala všem účastníkům řízení, mimo jiné sousedům.
Nejmenší podíl viny nese podle soudu referentka, která věděla, že chata je v rozporu s územním plánem, a nechtěla vydat souhlasné stanovisko. Bylo jí ale líto poslat svým rozhodnutím stavbu k zemi, proto se domluvila se svým nadřízeným, že verdikt posvětí stavební odbor a ne ona. Odešla s dvouletou podmínkou a peněžitým trestem 34 800 korun.
Obcházeli zákon, aby pomohli. Nepřípustné, řekl soud
„Aby se obžalovaná vyhnula odpovědnosti vydat stanovisko negativní, dopustila se ho úmyslně, neboť jí muselo být zřejmé, že odkliknutím to k opatření výhody pro stavebníka povede a je jedno, zda ho znala, nebo ne,“ zdůvodnil verdikt soudce Machačka.
„Úřednice byly instruovány vedoucím odboru. Chtěly vyhovět svému nadřízenému přestože věděly, že je stavba v rozporu s územním plánem. Chtěly být takzvaně hodné a vyhovět stavebníkům. Obžalovaný chtěl zase z dobroty srdce vyhovět Bidmonovi. Radil mu, jak má postupovat ve stavebním řízení. Lhůta pro odstranění stavby činila 2 roky,“ řekl v závěrečné řeči státní zástupce Michal Dadák.
Narážel na fakt, že v tu dobu by mohlo mít Jevíčko nový územní plán a přístavba by v něm mohla obstát. Dadák zároveň odmítl zlehčování, že posuzovaná věc je pouze přístavbou, která nikomu nevadí.
„Míra společenské škodlivosti je velká. Úřední osoby, které se vědomě rozhodly svou pravomoc zneužít, zcela ignorovaly zákon. Kde by tedy měla být hranice, co povolíme: garáž u rodinného domu, heliport, elektrárnu? Před takovým jednáním je třeba společnost chránit,“ řekl Dadák s tím, že na trestnosti nemění nic ani nový územní plán, který město chystá a nyní přijímá změny. Mezi žadateli jsou i Bidmonovi, kteří dál bojují za legalizaci přístavby.
Chata nyní svou rozlohou nesplňuje podmínky územního plánu.
Obhajoba chtěla úředníky zprostit obžaloby. Tvrdila, že se skutek není trestným činem a že z toho obžalovaní neměli žádný prospěch, ani Bidmona neznali.
„Chtěli být vstřícní,“ shrnul advokát Rudolf Skoupý. Z odposlechů podle něj nevyplynulo, že by se pracovníci na něčem domlouvali a odposlechy označovali advokáti jako vytržené z kontextu a nic nedokazující.
Z obžalovaných svou závěrečnou řeč přednesla pouze žena, která nesla nejmenší tíhu viny.
„Nerozumím, proč tu jsem. Byla jsem hodně vytížená, zůstala jsem sama, kolegyně odešla na mateřskou, měnil se zákon, přišla digitalizace, vše jsem chtěla zvládnout. I proto jsem rozhodnutí týkající se pana Bidmona nevěnovala tak, jak bych si dnes přála. Šlo o pracovní realitu, kterou jsem se snažila zvládnout. Už do práce nechodím ráda, nejistotu a stres jsem neznala, odráží se na mém zdraví. Z mé strany šlo o lidské selhání v náročných podmínkách,“ řekla jediná, která využila svého práva závěrečné řeči.
Soud jí neuložil zákaz činnosti, na rozdíl od dalších dvou obžalovaných. Pro všechny by ale pravomocné tresty znamenaly přijít o práci. K výkonu ve státní správě je třeba čistý trestní rejstřík, což by znamenalo změnu povolání. Rozsudek není pravomocný, všichni účastníci si ponechali lhůtu pro případné odvolání.
