Nepřišli do hodiny, v kabinetu seděli u rozpitých lahví. Škola s výpovědí učitelů uspěla až u Ústavního soudu

Jenže kantoři se začali soudit a justice nakonec po dlouhých tahanicích rozhodla tak, že učitelé dostali padáka neprávem. Škola se nicméně nevzdala a spor dotáhla až k Ústavnímu soudu. Senát se soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem škole vyšel vstříc a rozhodnutí soudů zrušil.

K události došlo už v roce 2015. Žáci ve dvou třídách čekali na pedagogy marně, a nakonec jejich absenci ohlásili řediteli školy. Vedení pak vtrhlo do kabinetu, kde našlo oba učitele. Zatímco podle vedení školy kantoři pili alkohol, jeden nachytaný výtečník tvrdil, že to není pravda a druhý zas přiznal, že si zavdal jen trošičku.

Nicméně dechovou zkoušku oba odmítli s tím, že to je šikana a dehonestace. Poté školu opustili a šli si pro neschopenky.

Justice měla za to, že pedagogové by sice měli jít příkladem, ale celé jednání se neodehrálo před žáky a šlo o ojedinělý exces. Navíc prý nebylo prokázáno, že by byli opilí. Okamžité zrušení pracovního poměru tak podle soudů nebylo na místě.

Škola naproti tomu namítala, že soudy nijak nepřihlédly k tomu, že podle žáků se toto jednání opakovalo a že se soud nevypořádal s otázkou, zda je odmítnutí dechové zkoušky na alkohol u pedagoga důvodem pro okamžité zrušení jeho pracovního poměru.

Podle Šámala ale soudy chybovaly, když odmítly důkazy svědčící o tom, že kantoři byli opilí, což potvrdili zaměstnanci školy.

„Osoby v postavení pedagoga mají jít svým žákům příkladem a očekává se od nich vyšší míra mravní integrity a důstojnosti. Tím spíše musí mít legitimní, omluvitelné důvody pro odmítnutí dechové zkoušky, které však vedlejší účastníci nepředložili,“ zdůraznil Šámal.

„Důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru není nutné podrobně rozepisovat – neplatné je jen tehdy, pokud ani výkladem nelze zjistit, proč k němu došlo. Povinností zaměstnavatele v okamžitém zrušení pracovního poměru není předem písemně formulovat a hodnotit všechna kritéria, která zaměstnavatel považuje v eventuálním soudním sporu za rozhodná z hlediska intenzity porušení povinností zaměstnance,“ připomněl Šámal.

Spor se tak vrací na samotný začátek k prostějovskému okresnímu soudu, který bude vázán názorem Ústavního soudu.