Článek
„Rybník pod ledovou krustou funguje jako papiňák. Hnilobné procesy probíhají pod vodou i za studenějších teplot a voda se při nich sytí plynnými látkami, které by ji měly opustit. Ale to ten led neumožňuje,“ objasnil jednatel a provozní ředitel Chovu ryb Jistebník Antonín Madzia s tím, že díry také otvírají cestu vzdušnému kyslíku, který by se přes led do vody nedostal.
Potvrdil, že rybáři z firmy obchází rybníky zejména v posledních dnech, kdy teploty padaly hluboko pod bod mrazu. „Monitorujeme je na přítoku i odtoku, měříme hodnotu kyslíku i teplotu vody a v případě potřeby vysekáváme ty díry do ledu,“ poukázal.
„Vesměs je to preventivní opatření, které se ale vyplatí dělat, protože občas se prostě může stát, že ty ryby v rybníku pohodu nemají,“ zmínil Madzia. Hned ale upozornil, že jen nestačí udělat díru do ledu a rybník je v pohodě.
„Musíme také zajistit, aby do něj přitékala čerstvá voda a aby z něj voda i odtékala,“ řekl. Na odtoku pak ještě rybáři měří teplotu vody a kolik obsahuje kyslíku. „Pokud je ve vodě kyslíku více než čtyři miligramy na litr, tak to je normální stav. Pokud ale hodnota klesne pod čtyři, tak ho musíme do vody dodat. A to pouštěním i vypouštěním většího množství vody, aby docházelo k její větší výměně, sekáním děr do ledu a tam, kde to jde, tak používáme rozmrazovače a areátory.“
Co se teploty týká, tak podle Madzii platí, že ryby, i když jsou studenokrevní živočichové, nesmí být dlouhodobě podchlazené. „Ony si vždy najdou v tom místo, kde se tzv. zazimují a to mrazivé období přečkají. Teplotu mezi dvěma až čtyřmi stupni zvládají dobře,“ vysvětlil.
Na Sítinovém rybníku v Poodří naměřili v úterý ráno rybáři 5,4 miligramu kyslíku v litru vody, její teplota byla 3,8 stupňů. Rybám tak nic nehrozilo.
Jistebničtí rybáři obhospodařují celkem 55 rybníků, ryby ale mají aktuálně jen v 10 komorových. Právě na ně dohlíží nejbedlivěji. „Potřebujeme, aby měly ryby pohodu. Když ji nemají, tak mají tendenci najíždět na přítok nebo do míst, kde není led, kde je prostor pro to, aby se voda sytila kyslíkem. Když jsou ryby v zimě u hladiny, tak je něco špatně a musíte to řešit,“ poznamenal.
Tam kde to jde, mohou rybáři ke zvýšení množství kyslíku ve vodě nasadit areátory.
Madzia prozradil, že rybáři by byli nejraději, kdyby měli rybníky pod ledem až do poloviny března. A to i přesto, že vysekat do ledu díru sekerou nebo vyřezat pilou není lehká práce. „Protože když rybník zamrzne, tak se k rybám nedostanou predátoři, což jsou u nás hlavně kormoráni a vydry,“ objasnil, proč jsou zamrzlé rybníky lepší.
„Bohužel, v posledních letech byly spíše teplé zimy a rybníky nezamrzly vůbec nebo jen na velmi krátkou dobu. Takže i když se ryby uložily k zimnímu spánku a jejich aktivita byla na minimu, často je rušili predátoři. Ryby se jim snažily uniknout, ale moc jim to nešlo a stresovaly se,“ popsal a dodal, že mírné zimy vždy rybáři poznají na vyšších ztrátách.
