Článek
„Místní krajina dlouhodobě trpí erozí, suchem a následky intenzivního zemědělství z minulých let,“ nastínil na obecním webu starosta Kujav Michal Dresler (SNK) důvody, proč se místní pustili do hloubení tůní, které mají do okolí obce vrátit vodu i živočichy.
Hloubení začalo na jaře. První radost z povedené práce lidí z vesnice, myslivců a ochránců přírody přišla záhy. „Prakticky ihned, kdy do tří nově vyhloubených tůní o rozloze asi 600 metrů čtverečních stáhla první voda, objevily se v okolní měkké půdě první stopy zvěře, která v minulosti kvůli nedostatku vody z lokality mizela,“ přiblížil Dresler.
Nápad přišel od myslivců
Nápad obnovit zanedbané tůně vzešel od místních myslivců. „Letní sezóny jsou horké a voda v krajině chybí. I lesní zvěř potřebuje pít, vodu k životu ale potřebuje každý, zvířata, ptáci, hmyz či drobní živočichové. Vybrali jsme lokality, které připomínaly bažiny, a je předpoklad, že se tam voda bude držet. Jen jsme je nyní otevřeli a zpřístupnili,“ popsal Novinkám předseda Mysliveckého spolku Niva Kujavy Aleš Liška.
Projekt podpořily nadační fondy místní automobilky a neziskové organizace OSF (Open Society Fund), které přispěly částkou 240 tisíc korun. „Kdybychom to dělali na vlastní náklady, tak bychom možná vyhloubili jednu tůň. Rozhodně by to nebylo v takovém rozsahu,“ poukázal Liška.
Vyhloubením tří tůní práce neskončily. Zhruba třicítka dobrovolníků z řad mysliveckého spolku, Českého svazu ochránců přírody ze Studénky a místních vysadila v blízkém okolí dvacet stromů a pětadvacet keřů. „Za odměnu jsme si společně poseděli u guláše, což podtrhlo sousedský a komunitní přesah celé akce,“ přiblížil kujavský starosta.
Migrační koridory pro zvěř
A myslivci už mají v hlavě další nápady, jak vrátit přírodě, co jí člověk dlouhá desetiletí bral.
„Okolí Kujav je typickým příkladem kulturní pouště, kde byly polní cesty, meze a vodní zdroje zničeny kvůli minulému kolektivnímu hospodaření. V důsledku toho chybí migrační koridory pro zvěř, úkryty pro živočichy i přirozené cesty pro lidi. Máme vytipovaná další místa, kde by se podobné projekty daly udělat, proto budeme chtít v podobných akcích pokračovat,“ nastínil předseda mysliveckého spolku Liška.
Kujavy se s projektem obnovení tůní, vybudování tří kilometrů polních cest a vysazení stovky stromů a keřů dostaly do finále osmého ročníku celostátní soutěže Adapterra Awards. Ta oceňuje nápady, které ukazují, jak se města, obce i krajina mohou lépe připravit na dopady měnícího se klimatu.
