Článek
„Včely jsou fascinující nejen jako jedinečná společenství, ale i tím, že jsou symbolem života, který by bez jejich opylování neexistoval. Fascinovat mě začaly na gymnáziu. Čím více jsem se o nich dozvídala, tím víc mě jejich svět přitahoval,“ řekla Gabriela Novinkám.
Když nestuduje včelařství ve škole nebo na svých četných cestách, věnuje se svým čtyřem včelstvům. A během péče o ně zaznamenala kromě jiného i to, že když své úly přestěhovala do vyšší nadmořské výšky, narušilo to chod celého včelstva. Včelí matky začaly klást vajíčka, pak ale přišlo ochlazení a v okolní přírodě najednou nebylo dost květů, které by včely a jejich larvy uživily. To pak rozvoj včelstev samozřejmě zpomalovalo.
„Tato zkušenost mě přivedla k otázce, zda by bylo možné včely v kritických obdobích podpořit vhodnou výživou. A výsledkem byla první receptura jarního včelího krmného těsta,“ uvedla Gabriela, která tuto včelí výživu nazvala Solivar Innovation.
Cílem krmných těst je zajistit optimální přísun živin a podpořit rozvoj včelstev zkraje jara, po dlouhé zimě. Zvýšením jejich vitality by pak mělo vést k lepšímu opylování ovocných stromů i dalších plodin. Projekt od začátku stojí na snaze propojit praktické zkušenosti s vědeckými poznatky.
Gabriela nyní těsto Solivar Innovation testuje na vlastních včelách, přičemž dosavadní pozorování naznačují rychlejší jarní rozvoj včelstev i vyšší výnosy medu ve srovnání s předchozí sezonou. „Vzhledem k vlivu dalších faktorů tato pozorování zatím nelze považovat za definitivní závěry. Výsledky však naznačují, že projekt má potenciál a zaslouží si systematičtější a důkladně zdokumentovaný výzkum,“ zdůraznila.
Včely jsou naprosto zásadní součástí ekosystému, protože zajišťují opylování více než 75 % pěstovaných rostlin.
Ovlivňují celý ekosystém
Gabrielu od chovu užitečného blanokřídlého hmyzu neodradilo ani to, že je na včelí bodnutí alergická. Prostě se naučila žít s tím, že po píchnutí jí zasažené místo oteče o něco více než ostatním. S úsměvem opakuje známé rčení zkušených včelařů, že po prvních sto bodnutích už ta další nebolí.
Včely to v současném světě nemají lehké. Čelí změně klimatu, úbytku přirozených zdrojů potravy, rozšiřování monokultur na polích i intenzivnímu využívání chemických přípravků v zemědělství. Zdraví včel přitom není důležité jen pro samotné včelaře. Zajišťují opylování většiny zemědělských plodin i planě rostoucích rostlin a jejich kondice má proto dopad na stav celé krajiny a schopnost lidstva se uživit.
„Včely jsou pro složitý ekosystém velmi důležité, přitom se u nich stále častěji setkáváme se závažnými nemocemi, jako jsou mor či hniloba včelího plodu. A jednou z cest, jak podpořit přirozenou odolnost včelstev, je právě kvalitní a cílená výživa,“ dodala včelařka.
Včely studentku Gabrielu Vlašicovou fascinují. Sama má čtyři včelstva.
