Strojvůdci koukají do mobilů a projíždějí návěstidla, varuje inspekce

Přejetí návěstidel přibývá na tratích bez zabezpečovacího systému ETCS. Za první čtvrtletí letošního roku stouply v porovnání se stejným obdobím loňska počty nedovolených jízd vlaků z 23 na 28 a posunů dokonce z pěti na 17.

„Je to alarmující. Modernizuje se, dává se hodně peněz do techniky, ale lidský faktor stále selhává. To je pro mě děsivé,“ řekl generální inspektor DI Jan Kučera. Na stoupající počty situací, kdy vlak projede návěstidlo, ale k nehodě naštěstí nedojde, upozornil na konferenci FT Safety v Ostravě zaměřené na bezpečnost nejen v železniční dopravě.

„Strojvedoucí se nám nesoustředí. Jsme přesvědčeni, že hlavním důvodem jsou mobilní telefony a jiná komunikační zařízení. Nemáme ale tuto teorii podloženou,“ upozornil Kučera.

Ukazují na to ale případy, které DI zaznamenala. Při jednom například i díky výpisům hovorů zjistila, že si strojvedoucí před příjezdem do stanice telefonicky domlouval program na večer. „Měli jsme i případ, kdy strojvedoucí měl na pultě mobil a sledoval na něm film,“ prozradil generální inspektor, pro něhož je nepochopitelné, že se strojvůdci dívají do mobilů v době, kdy mají čekat návěstidlo.

Současně poukázal, že ne vždy chybují jen oni. „Může tam být i špatné zapojení brzdy, selhání techniky. Ale ten nárůst projetých návěstidel je alarmující,“ zopakoval Kučera, který by byl pro zákaz používání mobilních telefonů strojvedoucími v pracovní době. Sám ale ví, že to nejspíše nepůjde. „V tabletech mají i různé dokumenty, které potřebují pro to, aby řádně, bezpečně a včas vedli vlak,“ upozornil šéf DI.

Signály, že se strojvůdci věnují někdy víc mobilům než práci, má i Drážní úřad (DÚ). Potvrdila to jeho mluvčí Pavlína Straková. Souhlasí však také s tím, že pro taková tvrzení zatím neexistují relevantní důkazy.

„Stanoviště nejsou vybavena kamerovým systémem a něco takového lze zjistit jen přímým sledováním strojvedoucího. Určité indicie vyplývají z šetření některých mimořádných událostí,“ sdělila.

Podle DÚ může být příčinou nárůstu nedovolených jízd také navýšení počtu úkonů, které strojvedoucí musí během jízdy plnit, a složitost provozu na modernizovaných tratích vyžadující zvýšenou pozornost.

„Z mého pohledu přebírají strojvedoucí úkony jiných profesí, pracují v časovém stresu, snaží se eliminovat zpoždění,“ nastínil prezident Federace strojvůdců ČR Jaroslav Vondrovic. „Dělají spoustu výkonů, pak se může stát, že opomenou něco důležitějšího,“ poznamenal.

Nebezpečně zvyšujícím se počtem projetých návěstidel se už zabývala i bezpečnostní komise ministra dopravy. Ministr Martin Kupka (ODS) označil řešení tohoto problému za stěžejní úkol a vyzval zástupce strojvůdců, aby téma nepoužívání mobilů pro osobní potřebu v rámci své interní komunikace zdůrazňovali. „Služební mobily strojvůdci potřebují k činnosti. Možnosti omezení jejich používání k soukromým účelům prověřujeme,“ doplnil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Podle odborníků na psychologii může být problémem, že strojvůdci nejsou připraveni na krizové situace. „Technologie se vyvíjejí nesmírně rychle. Člověk se na ně adaptuje s velkým zpožděním. Navíc nyní nastupuje do pracovního procesu generace, která vyrostla s mobilními zařízeními, je zvyklá na vizuální formu komunikace. Málokterý mladší člověk vydrží bez neustálých vizuálních podnětů,“ varovala na ostravské konferenci FT Safety Martina Schneiderová z Katedry společenských věd VŠB ˗ Technické univerzity Ostrava.

Podle Marka Schneidera z Katedry sociologie Ostravské univerzity může být situace ještě horší. „Řada lidí je na technologie už od malička zvyklá. Má pocit, že jejich soužití s nimi musí být neustálé a že omezování v tomto směru jim ubírá na jejich osobních právech. A toto chápání potom vede k porušování i těch základních principů bezpečnosti, které vedou ke krizovým jevům,“ popisoval.

Řešením je podle něj změna myšlení. „Změna předpisů není možná. Musíme proto změnit myšlení generace, která do pracovního procesu přichází. Musíme jí ukázat důležitost toho, že podpůrné systémy, které máme, nejsou všemocné, že se na ně nemůžeme spoléhat tak, jak ona se běžně spoléhá na technologie, na které je zvyklá,“ uzavřel Schneider.