Článek
„Hotové jsou tak dvě třetiny,“ odhadl vedoucí zařízení Petr Orel s tím, že financování projektu vyřešili zejména díky veřejné sbírce a prosincovému příspěvku 1,2 milionu korun od Moravskoslezského kraje. „Dnes jsme v situaci, kdy jsme schopni platit faktury stavebním firmám, které pro nás dělají, a vyrovnáváme se s více náklady, které vznikly obrovskou chybou projektanta,“ prozradil.
Orel doufá, že situaci nyní nezkomplikuje mrazivé počasí. „Je otázka, co dovolí stavbařům,“ poukázal a potvrdil, že i tak počítá s dokončením stavebních prací nejpozději na konci února. Poté má následovat vybavení rehabilitace pro vlky, rysy a losy. „V červnu už to ale chceme mít v provozu,“ ujistil Orel.
Rehabilitační zařízení pro větší savce vzniká v areálu záchranné stanice, jeho plocha bude téměř tři tisíce metrů čtverečních. Půjde o speciální výběh s několikametrovými stožáry s pletivem a podhrabovými deskami, které budou umístěny metr nad terénem a víc jak metr pod zemí. Výběh bude rozdělen na několik komor a chráněný elektrickými ohradníky se záložním zdrojem.
Důvodem k investici okolo 14 milionů korun byl fakt, že zařízení pro velké savce v bartošovické stanici zcela chybělo. I přesto se ale tamní ochranáři o několik takových zraněných zvířat už museli postarat.
Naposledy šlo o mladou vlčici Dorku, která se nakonec do volné přírody vrátit nemohla, a nový domov našla až v belgické stanici pro vlky. „Celá její rekonvalescence by možná byla rychlejší, kdyby se mohla ve správný čas přesunout do rehabilitačního výběhu. Ten je, pokud to kondice zvířete dovolí, jakousi mezifází před návratem do volné přírody,“ vysvětlil Orel a dodal, že nejen příběh Dorky ukázal, jak zařízení chybí.
Vedoucí záchranné stanice připomněl, že kromě rehabilitačního zařízení budují ve stanici i prostory nové intenzivní péče. Ty budou určeny především mláďatům a hotovy mají být také do konce února.
Posledním velkým savcem, kterého ochranáři z Bartošovic zachránili a starali se o něj, bylo vlčí mládě Dorka.
Loni zaměstnanci Záchranné stanice v Bartošovicích přijali 3173 živočichů. Je to o 48 zvířat víc než v roce 2024. „Je to strašně moc,“ přiznal Orel, který doufá, že počty příjmů už v dalších letech neporostou.
„Původní modernizace byla na tisíc zvířat, ta současná je právě o tom, abychom zvládali současná čísla. To už je ale strop,“ řekl. Důvody, proč se volně žijící živočichové dostanou do záchranné stanice, jsou podle Orla stále stejné. „Největší počty dělají opuštěná nebo zraněná mláďata, přibývá úrazů souvisejících s dopravou a i když se energetici snaží, tak stále je hodně zranění na elektrovodech,“ uzavřel vedoucí záchranné stanice.
