Článek
„Víte, je hrozné, že teprve po sedmdesáti pěti letech se dozvíte, kde ostatky jsou,“ povzdychla si Marie Sýkorová (89), švagrová Miroslava Sýkory, který byl jedním z popravených. Prozradila, že se s manželem snažili léta najít místo, kam komunisté popel schovali.
„Brali jsme hřbitovy od Vratimova až po Ostravu, ale nikde nic. Dokonce nám říkali, že ho hodili do Ostravice,“ vzpomínala.
Ladislava Ceé, Miloše Morávka, Josefa Polomského a Miroslava Sýkoru odsoudili komunisté k trestu smrti mimo jiné za přípravu státního převratu. Proces byl spojen s případem ostravského odbojáře Jana Buchala a navazoval na monstrproces s Miladou Horákovou. Popraveni byli 1. srpna 1951 na dvoře tehdejší krajské věznice v Ostravě.
„Ještě ten den byli zpopelněni ve starém krematoriu v Ostravě. Rodinám ale urny nebyly nikdy vydány a ani jim nebylo umožněno je pohřbít, protože se režim obával, že by se místo stalo pietním,“ poukázal badatel Stanislav Grym, který teprve až v roce 2024 objevil, že urny byly později uloženy do jednoho z hrobů veřejného pohřebiště.
„Komunisté naštěstí urny nezničili. Zůstaly v krematoriu až do roku 1973, kdy se krematorium rušilo. Převezli je sem i s ostatky dalších zesnulých a tady je pohřbili,“ vysvětlil Grym nad společným hrobem.
Z něj se podařilo urny vyjmout a uložit do pomníčku, který vznikl díky iniciativě spolku Fiducia hned vedle. Podle předsedkyně spolku Ilony Rozehnalové byla výstavba pomníku doslova hurá akcí, kterou se podařilo zorganizovat za pouhý měsíc.
„Původně jsme tady chtěli maličký gerilový památník, ale nakonec jsme se domluvili se hřbitovní správou, pronajali si hrobové místo a sehnali díky úředníkům velice rychle všechna povolení,“ nastínila s tím, že pomník je zhotovený ze starých, rozbitých náhrobních desek.
Urny čtyř popravených mužů ukryli komunisté do veřejného hrobu.
Marie Sýkorová byla ráda, že mohla na památku švagra položit na pomník květiny.
„Sochař Petr Szyroki je spojil zpátky dohromady podobně, jako byly rozbité osudy čtyř lidí, kteří byli popraveni a rodiny je nemohly sedmdesát pět let najít. Dnes jsou složené osudy na jedno místo právě v tomto pomníku,“ objasnila Rozehnalová.
Sobotního odhalení pomníku se zúčastnilo pár desítek lidí. Byla mezi nimi i Marie Sýkorová, švagrová zavražděného Sýkory, která se snažila skrýt dojetí. „Znamená to pro mě strašně moc a je to satisfakce pro celou rodinu,“ řekla.
Připomněla, jak nevydáním ostatků trpěla její tchýně, která chtěla popel uložit do rodinného hrobu v Paskově, ale tehdejší národní výbor jí to zakázal. „Nechápala jsem, že člověk může takhle ubližovat člověku. Ta msta šla doslova až za hrob,“ uzavřela se slzami v očích.
