Článek
Ke zkoumání si zaměstnanci odpadové firmy vytipovali 20 košů ve čtyřech různých lokalitách: náměstí, sídliště, zastávek MHD a odpočinkových zón. Důvodem k analýze bylo zjistit, co z košů se dá ještě třídit.
„Více než polovinu obsahu bychom v budoucnu mohli odklonit ze směsného odpadu mířícího na skládky k dalšímu dotřídění a zpracování,“ sdělila mluvčí odpadové společnosti Dorota Havlíková a připojila, že obsah košů také napověděl o tom, jak se mění náš životní styl.
Některé nálezy označila za zajímavé. „Například v třineckém lesoparku se koncentrovala téměř veškerá nalezená elektrozařízení a baterie. V koších jsme objevili mimo jiné hi-fi soupravu, počítačovou klávesnici nebo části vysavače,“ nastínila.
Do kategorie nečekaných zjištění podle Havlíkové patří i znatelný úbytek cigaretových nedopalků nebo fakt, že v koších z volnočasových aktivit nebyl ani jeden použitý kondom.
„Pracovníci údržby přitom vzpomínali, že je tam nacházeli pravidelně,“ prozradila. Vyvozovat z toho, že za úbytkem tzv. vajglů je změna kuřáckých návyků a přechod k elektronickým cigaretám, nebo že chybějící prezervativy ukazují na nezájem mezi mladými o sex, si Havlíková ale netroufla.
Co mohou koše prozradit
Helena Kubátová, vedoucí katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, upozornila, že nálezy z třineckých odpadkových košů nelze brát jako jednoznačné odpovědi. Jsou však podle ní zajímavé především jako podnět k otázkám.
Přibližně pětinu obsahu odpadkových košů tvořily plasty.
„Výskyt elektroodpadu může souviset se způsoby jeho likvidace, úbytek nedopalků s proměnami kuřáckých návyků a absence použitých kondomů se změnou využívání konkrétních lokalit,“ nastínila a dodala, že ze zjištění určitě nelze vyvozovat, že by lidé trávili více času s elektronikou v přírodě nebo že mladí ztratili zájem o sexuální život.
„Bez dalších dat nelze spolehlivě určit, zda jde o změnu životního stylu, změnu způsobů nakládání s odpadem nebo pouze o náhodný jev,“ poukázala a doplnila: „Sociologové někdy s nadsázkou říkají, že odpad je upřímnější než dotazník. Ani ten nejupřímnější odpad však nemluví sám za sebe. Abychom jeho sdělení správně interpretovali, potřebujeme širší kontext a další zdroje informací.“
Obsah košů však v žádném případě není bezcenný. Alespoň ne pro firmu Smolo, která díky analýze zjistila, že zhruba pětinu odpadu v koších tvořily plasty, sklo či vratné lahve. „Překvapivě nižší zastoupení měly další běžně recyklovatelné složky, bioodpad a papír, kterých bylo přes šest nebo necelých šest procent,“ vypočetla Havlíková.
Poznamenala, že získaná data nyní podrobí ještě větší analýze. „A na jejím základě navrhneme městu řešení. V minulosti jsme takto na základě rozboru nádob od rodinných domů nebo ze sídlišť navrhli separaci gastroodpadu, protože zhruba třicet procent obsahu černých popelnic tvořily jídelní zbytky, což město přijalo,“ připomněla.
