Po uši v odpadcích. V pražském obchodním centru zkoumali, co lidé vyhazují do košů

Vedle popelnic v technickém zázemí obchodního domu na Černém mostě leží na zemi plachty. Na nich jsou již připraveny nádoby a pytle na třídění a také vzorky smetí, tedy několik set kil odpadů posbíraných ze tří částí nákupního centra – z foodcourtu, tedy z restaurační zóny, z obchodní pasáže a také ze zázemí, kam mají přístup jen zaměstnanci obchodů.

„Vzali jsme si vzorky, které přetřídíme na prvočástice. Zvážíme, nafotíme a z toho poznáme, jakým způsobem tady to odpadové hospodářství funguje,“ sděluje Novinkám jeden z „třídičů“ odpadků Petr Novotný z Institutu cirkulární ekonomiky.

Odpad z každé ze zmíněných částí centra vypadá jinak. Cílem akce je však zjistit, jak dobře se v obchodním domě odpad třídí.

„Už na začátku je patrné, že z foodcourtu je většina odpadů gastroodpad, to znamená zbytky jídel především z přípravy a neprodaná jídla. Poté je tam hodně plastů a papírů, tedy obaly od jídel a PET lahve,“ vysvětluje Novotný.

Odpady ze zázemí, tedy většinou od nájemců, jsou především papírové výplně z bot, obaly od oblečení, igelity, poškozená ramínka a také svačiny od prodavačů.

Ve společných prostorách domu pak převažují hlavně obaly od jídel. „Kelímky, zbytky jídel, nedopité lahve a podobně,“ vyjmenovává zaměstnanec Institutu cirkulární ekonomiky.

Institut již pořádal podobných akcí několik, jejich cílem je dát obchodním centrům návod ke zlepšení hospodaření s odpady. „Dobrá zpráva pro toto centrum je, že většinu odpadu, který analyzujeme, má pod svojí kontrolou. Buď ho produkují nájemci, nebo návštěvníci, kteří tam většinou vyhazují to, co si koupí uvnitř centra,“ konstatuje Novotný.

„Obchodní dům může lépe informovat své nájemce, poskytnout jim speciální vybavení, aby mohli třídit gastroodpady, kontrolovat je, motivovat je finančně a podobně. Návštěvníkům pak může poskytnout vratné nádobí a lépe je edukovat,“ doplňuje.

Cílem pořádající společnosti je podle Michaely Doskočilové, regionální manažerky společnosti JRK, která se v centru stará o odpady, nastavit strategii a kroky, které budou společně s centrem dělat pro to, aby maximalizovali míru třídění a snižovali množství směsného odpadu. Ten z centra míří na skládky. K podobnému roztřídění v prostorách centra nedochází.

„Tady je v největší míře opravdu ten gastroodpad a plast,“ hodnotí Doskočilová. Obchodní centrum se navíc zavázalo, že do roku 2030 nebude jejich odpad mířit na skládky, ale plně se třídit.

„Ta data jsou pro nás opravdu důležitá. Na jejich základě a po následném vyhodnocení budeme s našimi partnery hledat řešení, jak ten sběr zefektivnit. Chceme hlavně edukovat nájemce a návštěvníky centra,“ doplňuje technický manažer Centra Černý most Milan Bartl.

V prostorách domu jsou aktuálně nádoby na směsný odpad, plast a papír. Bartl připustil že řešením by bylo zřídit nádoby na sběr zbytků jídla.

Konečná data ukázala, že se často hlavně v odpadech od nájemců obchodů nevytřídily plasty. Ve foodcourtu tvořil opravdu největší množství bioodpad. „To je prostě z přípravy jídel, ze zázemí. Nejvíce jsme měli zbytků jídel a ovoce a zeleniny,“ sdělil Novinkám Petr Novotný.

Často lidé také házeli do směsného odpadu takzvané kartonové obaly, které podle Novotného v koších navíc zabírají dost místa. „Plasty pak v této části tvořily 20 procent, avšak zabírají velký objem,“ doplnil.

„V pasáži jsme pak měli nejvíce PET lahví a plechovek. Našli jsme tam také pytle s plastem, které vytřídili, ale uklízečky je nahází do směsného odpadu. Nesmím opomenout ani jednorázové nádobí, toho tam také bylo neskutečné množství,“ vyjmenoval zaměstnanec Institutu cirkulární ekonomiky.

Ve výsledku je 70 procent odpadů ve směsných nádobách tříditelných. Pouze 30 procent by vytřídit nešlo. „Těch třicet procent by se navíc dalo snížit tím, že se nebudou používat jednorázové obaly na jídlo,“ uzavřel.