Na plzeňských kontejnerech pro sklo a kovy se objevily zámky. Zloději jsou v tom nevinně

„Všechny nádoby jsme opatřili zámky, tak, aby do nich lidé museli vhazovat sklo nebo kovový odpad jednotlivě, individuálně,“ řekl Novinkám náměstek plzeňského primátora Pavel Bosák (Piráti).

„Zvýšíme tím procento správně vytříděného odpadu, zamezíme situacím, kdy v tomto typu nádob končil směsný odpad. Nebo tam třeba někdo vyhodil správně lahve, ale i s papírovou krabicí,“ upozornil Bosák s tím, že uzamykání kontejnerů je běžné i v řadě dalších měst v Česku.

Podle Dagmar Kaiferové Svobodové, vedoucí odboru životního prostředí na plzeňském magistrátu, nainstalovala městská společnost Čistá Plzeň první zámky na zelené nádoby ještě před tím, než začaly sloužit i pro sběr kovového odpadu. „Žádnou spojitost v tom nehledejte,“ podotkla Kaiferová Svobodová a vysvětlila: „Jde o to, že komodita skleněného odpadu začala být extrémně znečišťovaná, zmíněné opatření tomu má zabránit.“

Problém je s vyhazovaným tabulovým sklem, které se do kulatých otvorů ve víkách kontejnerů nevejde. „Pro tyto případy funguje síť sběrných dvorů,“ uvedl Bosák. Kaiferová Svobodová připomněla, že množství tohoto typu skleněného odpadu je ve srovnání s jeho celkovým objemem zanedbatelné. „Pětadevadesát procent tvoří lahve a sklenice, málokdo donese skleněnou tabuli,“ poznamenala.

Po městě je rozmístěných přes osm set zelených sběrných nádob – většinou velkých, s objemem přes 1100 litrů.

Instalace zámků i na další typy kontejnerů na separovaný odpad, tedy na plast a papír, by byla kontraproduktivní a vedla by jen k nárůstu černých skládek – pytle nacpané separovaným odpadem by velmi pravděpodobně skončily poházené vedle příslušných nádob a místo na recyklaci by putovaly do spalovny.

Ze stejného důvodu západočeská metropole před rokem ukončila provoz všech pěti stanovišť velkých podzemních kontejnerů rozmístěných po centru města. „Každodenní realita byla následující – poloprázdný kontejner, ucpaný vhazovací otvor a kolem obrovské hromady odpadu, které musely likvidovat uklízecí čety,“ popisoval tehdy situaci Bosák.

Letos pro změnu zmizely z ulic hnědé popelnice na bioodpad. S argumentem, že jejich obsah znehodnocoval běžný domovní odpad a nebylo jej tak možné kompostovat. „Mnoho lidí třídilo poctivě, ale stačilo pár nezodpovědných jedinců a celá snaha přišla vniveč,“ konstatoval Jan Šneberk, technický náměstek společnosti Čistá Plzeň.

Plzeňáci si teď mohou nádobu jednorázově objednat, za její vyvezení zaplatí 109 korun. Popřípadě využít velkoobjemové kontejnery přistavované ve vilových čtvrtích nebo u zahrádkářských kolonií – loni se jich ve vegetačním období vyváželo každý měsíc šestatřicet, letos je to zhruba o dvacet víc. V městské kompostárně by tak mělo tento rok skončit přes čtrnáct milionů litrů bioodpadu.