Článek
„Je to naprostý unikát,“ řekl k délce středně těžké opravy generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide. Dodal, že během prací bylo šest týdnů nonstop v zápřahu přes 520 zaměstnanců externích společností. „Při opravě jsme vyměnili uhlíkové bloky na odpichu i dozdění, nejprve jsme ale museli odstranit železo, které tam zbylo a mělo tloušťku přes metr a půl,“ poukázal.
Vysoká pec č. 4 o objemu 1373 metrů krychlových produkuje surové železo od roku 1923. Za 102 let ho vyrobila přes 55 milionu tun. „Poslední generální opravou prošla před dvaceti lety, tehdy to trvalo něco málo přes devadesát dní,“ sdělil zástupce vedoucího provozu výroby oceli Jan Kantor.
Podle něj byla hlavním cílem stávající opravy výměna nístěje, což je část, která se na vysoké peci nachází zcela dole. „Je to místo, kde zůstává nebo se shromažďuje po tavícím procesu surové železo se struskou,“ upřesnil.
Renovací ale prošly i další technologické celky jako je výměna potrubí, kterým vede od ohřívačů větrů k vysoké peci horký vítr o teplotě až 1230 stupňů Celsia. Nové je například také chlazení, rozvody, zavážení surovin, řídící systémy či datové sítě. Náklady na opravu vysoké pece nepřesáhly 700 milionů korun.
Rekonstrukce skončila před týdnem tzv. zafoukáváním. „Pec byla zavezena metalurgickým koksem a následně vsázkou, která obsahuje železo. Horkým větrem, který má zhruba devět set až devět padesát stupňů se ten koks zapálil a rozhořel tak, aby začal nabíhat ten samotný proces vysokopecního procesu,“ popsal Kantor, co předcházelo zahájení opětovné výroby železa.
Třinecké železárny opět spustily výrobu surového železa na vysoké peci č. 4.
Podle generálního ředitele Heideho bylo znovu zprovoznění vysoké pece historickým okamžikem. „Protože v rámci transformace naší společnosti, kdy budeme muset postupně od výroby železa na vysoké peci ustoupit, to byla zřejmě její poslední oprava,“ objasnil s tím, že obě vysoké pece by mohly být odstaveny z provozu za pět, či sedm let.
Záviset to bude na tom, jak a kdy se huti podaří postavit plánovanou elektrickou obloukovou pec. Investice do ní se pohybuje okolo 25 miliard korun, což bez dotací firma nezvládne. Stát už huti nabídl, že uhradí polovinu, což Třinecké železárny odmítly.
„Dotace nebyla pro ekonomiku naší společnosti absolutně přijatelná. A vůbec už nebyla přijatelná z politického pohledu, protože naši konkurenti v Německu například dostávají o polovinu víc, než jsme měli přiřknuto my,“ zdůvodnil odmítnutí dotace Heide a dodal, že huť by si představovala pomoc okolo 74 procenta nákladů.
Třinecké železárny jsou posledním výrobcem oceli v Česku. Loni vyrobily okolo 2,4 milionu tun surového železa a obdobné množství plánují vyprodukovat i letos.
