Článek
Nález není odpad. Má majitele ještě než ho vykopete. To je jedna z mnoha informací, které v sobotu v Liberci zazněly na semináři nazvaném Základy terénní archeologie pro detektoráře.
Akci pro milovníky pátrání s detektorem kovů připravili severočeští archeologové. Spolupráci s detektoráři se dosud věnovali odděleně ve svých lokalitách a jednotlivých muzeích. Teď spojili síly. „Seminář pro detektoráře formou veřejné hromadné akce se v Libereckém kraji koná vůbec poprvé,“ potvrdil Novinkám Roman Sirovátka, archeolog Muzea Českého ráje v Turnově, který seminář vedl.
Detektoráři se od něj dozvěděli například, co je archeologický nález a hned v úvodu i právní rámec pátrání po takových nálezech. Zaznělo například to, že vlastníkem nálezu není nálezce, tedy detektorář, ani majitel pozemku, kde byl artefakt objeven. „Vlastníkem je vždy stát, potažmo kraj,“ zdůraznil detektorářům archeolog.
Vyjmenoval jim také, co je trestné. Například hledání bez povolení, cílené vyhledávání na známých lokalitách bez spolupráce s archeology nebo pochopitelně zamlčení či ponechání si nálezu. Archeologické výzkumy, mezi které spadá i vyhledávání s detektorem, mohou totiž provádět pouze oprávněné organizace.
Přímo v sále, obklopen detektoráři, se před začátkem semináře usadil i Jan Mařík, ředitel Archeologického ústavu Akademie věd ČR. Když po skončení školící části reagoval na celou řadu dotazů a připomínek od detektorářů, vypadalo to, jako by jim odpovídal jeden z nich. A zdálo se také, že detektoráři si účasti archeologické autority velmi cení.
Jan Mařík (uprostřed), ředitel Archeologického ústavu Akademie věd, seděl během libereckého semináře mezi detektoráři.
Mařík přitom zmínil i informace, které se nemusely detektorářům poslouchat snadno. Uvedl například, že podle kvalifikovaného odhadu zmizí v Česku každý rok okolo sto tisíc archeologických nálezů nezákonně v soukromých sbírkách, namísto toho, aby byly předány do sbírkotvorných institucí. A podle šéfa Archeologického ústavu v tom mají z větší části prsty hledači pokladů, kteří s archeology nespolupracují.
„Je to dominantní skupina,“ potvrdil na dotaz Novinek Mařík. „My máme podchyceno možná deset, možná dvacet procent lidí, kteří cítí odpovědnost za to, co dělají. A pak je tady ta zbývající část. To jsou lidé, kteří to mohou dělat z hlouposti nebo z arogance, protože je nezajímá, co se děje kolem nich, a jsou tu samozřejmě i kriminální skupiny, které už vůbec nepodchytíme. Ale víme o nich a víme také, že dochází k systematickému rabování vybraných lokalit,“ doplnil Jan Mařík.
Detektoráři se v Liberci dozvěděli i o jednom případu přímo z regionu. V roce 2023 se jeden z uživatelů Facebooku chlubil ve skupině „Jilemnice a vše kolem“ celou řadou artefaktů z období druhé světové války, které zjevně byly zamlčenými a neodevzdanými nálezy. Když mu pracovníci turnovského muzea napsali, projevil jen náznak spolupráce. „Ukázal by nám místo, ale nálezy si chtěl za každou cenu nechat, do muzea že nic dávat nebude,“ popsal Roman Sirovátka. „Po vysvětlení, že se jedná o archeologické nálezy a že mohou pocházet například z masového hrobu, přestal komunikovat,“ dodal archeolog. Muzeum podalo na dotyčného trestní oznámení, vyšetřování ale skončilo překvapivým fiaskem. Police věc odložila, protože se prý konkrétní osobu nepodařilo ztotožnit.
Jeden ze sálů Severočeského muzea v Liberci se v sobotu proměnil ve školu pro hledače pokladů.
Diskuse po skončení školící části ukázala, že detektoráři mají na archeology hodně dotazů. Mnohdy důležitých, týkajících se například metod dokumentace a evidence, ale zazněly i vtipné proklamace. „My nosíme domů jen šrot,“ reagovala jedna z pěti přítomných žen na předcházející zmínku o hledání drahých kovů. Jiný detektorář se zase ptal, kde je hranice, rozdělující to, kdy má nebo nemá archeologa otravovat. „Musím vám volat, když najdu dvacetník z roku 1970?“ ptal se hledač pokladů. „Při průzkumech si všímejte si i nekovových věcí, jako je keramika, kamenná štípaná nebo broušená industrie, nebo jejich zbytky,“ zaznělo od archeologů.
Liberecká akce měla jedno zajímavé vyústění. V diskusi po školící části zazněla od detektorářů také výzva, aby sobotní akce měla brzy pokračování, a to přímo v terénu. „Chtěl bych to vidět na vlastní oči, jak správně dělat tu terénní dokumentaci, kam přiložit pravítko a co a jak správně vyfotit,“ řekl jeden z účastníků semináře. A organizátoři semináře potvrdili, že akci v terénu určitě připraví ještě v letošním roce. Je možné, že pro detektoráře vznikne i výcvikový polygon, kde si budou moci práci s nálezy v terénu nacvičit.
