V Liberci mohou lidé vůbec poprvé spatřit jedinečnou známku cotton reel z Britské Guyany

„Ve filatelii jsou ze světového hlediska dvě nejvýznamnější sběratelské destinace, Mauricius a Britská Guyana. Z Mauricia pocházejí slavné známky mauricius post office. Z Guyany pochází nejdražší známka celé filatelie, tzv. one-cent magenta, jejíž hodnota je 10 milionů liber. Ta tady sice není, ale představujeme sérii čtyř kruhových známek, které vyšly před slavnou magentou v roce 1850,“ popsal David Kopřiva, předseda Odborné společnosti filatelistických studí Svazu českých filatelistů.

K unikátu, který patří ke klenotům filatelistické historie, se váže celá řada zajímavostí. Zaujme už svým kruhovým tvarem a modrou barvou. Její tvůrci se totiž chtěli vymezit vůči metropoli, nechtěli mít na známce portrét britské královny jako závislé kolonie, a tak si vytiskli kolečka s nominálem na barevném papíru s nápisem British Guyana.

„Říká se tomu cotton reels, protože připomíná nálepky na špulkách na bavlněné nitě. Jsou velice vzácné a jenom několik kusů se dochovalo poštovně nepoužitých. V Liberci je ve světové premiéře k vidění dvanáctka, bez razítka, a dokonce bez iniciál poštmistrů, tedy naprosto nepoužitá. Je to unikát, jediný na světě,“ přiblížil Kopřiva.

Známka pochází z nejslavnějších sbírek v dějinách filatelie. Vlastnil ji například hrabě Philip von Ferrary, který patřil k největším sběratelům všech dob. Po jeho smrti v roce 1917 se skvosty z jeho sbírek roku 1923 vydražily v Paříži a cenné známky se rozletěly do světa.

Sto pětasedmdesát let staré modré kolečko se tak například dostalo až do filatelistické sbírky amerického miliardáře Johna E. du Ponta, který vlastnil nejvíc cotton reels v celých dějinách filatelie. Miliardář, mecenáš a filantrop nakonec zemřel ve vězení odsouzený za vraždu a známky se po jeho smrti znovu dražily, načež se jedna dostala do rukou Mathiase Fukace z Vídně, který dvanáctku vlastní dnes a zapůjčil ji na výstavu do Liberce.

Další raritu přivezl do Liberce David Feldman, jeden z nejvýznamnějších obchodníků se známkami na světě. Návštěvníci se díky němu mohou těšit na dva největší bloky britských známek z roku 1847, další absolutní unikát, který nebyl nikdy představen českému publiku. Mezi další mimořádné exponáty patří historický dopis s první americkou známkou, který byl zaslán z USA do tehdejšího Československa. Ten je unikátní nejen známkou samotnou, ale i adresátem, jímž byl dědeček světoznámé herečky Audrey Hepburn.

Návštěvníci budou mít možnost zhlédnout i řadu dalších rarit. Mimo jiné slavný poštovní lístek z Titaniku nebo modrého mauricia post paid (pozdější vydání slavné známky).

V libereckém Koloseu, kde mohou lidé filatelistické skvosty obdivovat, jsou známky v hodnotě desítek až stovek milionů korun. Manipulace s nimi však není tak složitá, jak by se mohlo nabízet, a ani je nevozí v kufrech střežených ochrankou.

„Výhoda filatelie je, že jsou její exempláře mobilní, nenápadné, a přitom koncentrují obrovskou hodnotu a není problém je dobře schovat,“ podotýká Kopřiva.

Pořadatelé se snaží představit lidem známky co nejvíc. „My se snažíme, aby exponáty byly spojeny s nějakým příběhem. Aby i laik neřekl jen obálka a nic, ale aby si přečetl i nějaký příběh o lidech, státu či z historie, což vidí v nesoutěžní části výstavy,“ popsal Josef Chudoba, místopředseda organizačního výboru výstavy, který sám sbírá poštovní nálepky z let 1918–19, kdy byl extrémní nedostatek poštovních známek, a v Liberci rovněž představuje unikáty z této oblasti.

Výstava je rozdělena na dvě části. Soutěžní, která bude zajímat především filatelisty, a pak unikátní, kontextovou.

„Zakládáme si na tom, že raritní známky vystavené v rámci OSFS vynikají svými příběhy. Naším cílem je ukázat filatelii jako atraktivní a zajímavý obor,“ dodal Kopřiva.