Článek
„Podle mého předběžného právního názoru nic nebrání tomu, aby věci byly vydány. Ale účastníci mají samozřejmě ještě možnost mě přesvědčit v závěrečných návrzích,“ konstatoval soudce Polák s tím, že rozsudek vyřkne 27. února.
Vydání se týká zhruba 4000 položek, které jsou na seznamu čítajícím 113 stran. Několik stovek nárokovaných součástí inventáře zámku je dnes již nedohledatelných, a proto u nich soud žalobu na Národní památkový ústav (NPÚ), který zámek spravuje, zamítne.
Konkrétně by se rodu Walderode měl vracet například nábytek, svícny, obrazy, část zbraní a podobně.
Semilský soudce v pátek zopakoval, že základní otázku, zda je žalující strana ve sporu oprávněnou osobou, považuje na základě rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) za vyřešenou. Před dvěma lety totiž ÚS vydal nález, ve kterém konstatoval, že justice musí vycházet z rozhodnutí úřadů o navrácení československého občanství z roku 1947. Tím je splněná základní podmínka pro vydání majetku.
Karl des Fours Walderode přišel o majetek na Turnovsku po skončení 2. světové války jako Němec na základě Benešových dekretů. V roce 1947 mu úřady československé občanství vrátily, avšak znovu ho odebraly v roce 1948 v únoru, když po komunistickém převratu emigroval. Následně získal občanství zpět po převratu v roce 1992. Od té doby soudy řešily, zda nárok na vrácení majetku má, či nikoli.
Roman Hejduk, obhájce Johany Kamerlanderové, vdovy po Karlu des Four Walderode, v pátek řekl, že po 80 letech od zabavení nikdo neví, co vše tehdy na zámku bylo. Svůj nárok uplatnili na základě seznamu z roku 1953.
„Nicméně je to seznam z archivu a skutečně se nedá vše dohledat. Řada věcí byla třeba ukradených, taková byla doba,“ uvedl Hejduk.
Většina itineráře, který by měl být dědičce vrácen, je kulturní památkou a nesmí být vyvezena za hranice České republiky, na což nyní upozornil i právní zástupce NPÚ.
„Na to, co s tím bude, se neptejte mě. Můj názor ale je, že se z toho zámku nehnou. Že se to nedá vyvést, jsou takové připomínky, které v praxi nebudou mít význam,“ poznamenal Hejduk.
Mezi mobiliář zámku Hrubý Rohozec patří například zbraně, porcelán, nábytek, obrazy, koberce či série fotografií a mnohé další. Čítá zhruba 28 tisíc položek a patří k ní navíc i knihovna s deseti tisíci svazky, o které ale tento soud rozhodovat nebude, neboť ji žalující strana nemá zdokumentovanou.
„Prakticky jde o vše, co vidí lidé v návštěvnických okruzích,“ popsala mluvčí NPÚ Lucie Bidlasová. Současně upozornila i na skutečnost, že dokud nebude spor definitivně vyřešen, nemůže stát investovat do obnovy zámku a ten tím strádá. Pokud soud rozhodne o vydání majetku rodu Walderode, památkový ústav se s velkou pravděpodobností odvolá.
„Budeme čekat, jak to dopadne,“ dodala Bidlasová.
Zámek Hrubý Rohozec.
