Článek
„Nesouhlasila (žalovaná strana), aby jednání proběhlo v její nepřítomnosti,“ uvedl soudce Michal Polák. Podle něj šlo o administrativní pochybení.
„Tady asi došlo k nějakému nedopatření na straně Národního památkového ústavu, který si nebyl vědom toho, že dostal do datové schránky předvolání,“ dodal.
O vrácení majetku rodu usiluje Johanna Kammerlanderová, vdova po Karlovi des Fours Walderode. Žádá o vydání zhruba 10 tisíc položek.
Roky trvající spor má negativní dopad především na zámek samotný. „Naše nejistota trvá přes třicet let. Soudy týkající se zámku Hrubý Rohozec začaly v roce 1992. To, že není stále spor rozhodnut, odnáší především objekt samotný,“ uvedla mluvčí Národního památkového ústavu Lucie Bidlasová.
Dokud nebude spor vyřešen, nemůže památkový ústav investovat ze zákona do majetku, u kterého není prokazatelně jasné, že skutečně patří státu. Na zámku Hrubý Rohozec proto nemohou dělat žádné větší opravy nebo projekty pro jeho celkovou rekonstrukci, kterou by si zasloužil, a musí se spokojit pouze se základními opravami.
Mobiliář zámku má 23 tisíc inventárních jednotek, započítaná do tohoto počtu není zámecká knihovna, tedy malá i velká knihovna a její inventář. I na tu si dělá rod nárok. Mezi mobiliář patří například zbraně, porcelán, nábytek, obrazy, koberce či série fotografií a mnohé další.
Exteriér jedné z místností zámku Hrubý Rohozec.
„Prakticky jde o vše, co vidí lidé v návštěvnických okruzích. Každý, kdo někdy navštívil Hrubý Rohozec si třeba vybaví obrazy s alegorií lidského života ve velké knihovně. I ty do seznamu patří,“ popsala Bidlasová.
Jde třeba i o originální zlacené hodiny z konce 18. století, které ukazují čas, datum, dny v týdnu a měsíce v roce a jsou dílem zámeckého učně, nebo zámecké varhany z konce 17. století.