Článek
České označení dostal jeřáb jako mládě u Novozámeckého rybníka nedaleko České Lípy. K hnízdění si teď vybírá lokalitu jen o kousek západněji, v oblasti Holanských rybníků.
„Byl vůbec prvním jeřábem, označeným u nás systémem barevných kroužků, kterým se značí jeřábi v Evropě. Všichni označení jeřábi mají na levé noze národní kód země a na pravé noze individuální kód. Díky tomu o nich zjišťujeme informace o jejich pohybu po Evropě i jiné informace, například o jejich stáří,“ popsala Novinkám Markéta Ticháčková z projektu Jeřábí život, který se věnuje monitoringu a ochraně jeřábů popelavých v Česku a která informaci o návratu nejstaršího označeného jeřába zveřejnila.
Systém nových barevných kroužků se u jeřábů na přelomu tisíciletí zaváděl, neboť se ukázalo, že předchozí typ kroužků měl menší životnost než samotní jeřábi. Česká barevná kombinace je bílá - červená - bílá. Označení dostávají jeřábi nejčastěji jako velmi mladí jedinci. „Většinou kroužkujeme jeřáby předtím, než se naučí létat. Po vylíhnutí jim trvá pět šest týdnů, než dostatečně narostou, a po 9 týdnech začnou být schopni letu,“ vysvětlila Markéta Ticháčková.
Díky tomu ornitologové znají i věk nejstaršího v Česku označeného jeřába. Označení dostal nedlouho po vylíhnutí a letos mu bude už 24 let. V Evropě má i starší kolegy. „V databázi, kterou spravuje německá skupina na ochranu jeřábů, je nejstarším označeným jeřábem jedinec, který byl barevnými kroužky označen v roce 1996 v Německu,“ doplnila ornitoložka s tím, že se udává, že jeřábi se ve volné přírodě dožívají okolo 40 let.
Českého jeřábího doyena letos v zimě zaznamenali na severu Saska, kam odletěl na shromaždiště a odkud se nyní vrátil. V předchozích letech létal na zimoviště také do Španělska i Francie.
Jeřábi se drží v páru celoročně, takže se předpokládá, že na Českolipsko se vrátil i s partnerem (partnerkou). Předloni ornitologové sledovali jeho hnízdění díky fotopastem a viděli, že páru se vylíhla dvě mláďata. „Jedno z nich jsme označili vysílačkou, abychom mohli jeho pohyb detailně sledovat, ale bylo bohužel později napadeno predátorem, zřejmě liškou,“ popsala ornitoložka smutný příběh spojený s rodinou nejstaršího jeřábího jedince.
Českolipsko je díky bohaté rybniční soustavě vyhlášeným zázemím pro jeřáby. Do Česka, kde byli stejně jako v celé střední Evropě vyhubeni, se ale tento vzácný pták vrací teprve v posledních desetiletích. První potvrzené hnízdění jeřába popelavého na území Česka se datuje do roku 1989. Hnízdícího jeřába tehdy zaznamenali právě na Českolipsku. „Pomyslná hranice hnízdění se od té doby posunuje ze severních Čech jižněji. Jeřábi už hnízdí i v jižních Čechách a informace o jejich hnízdění máme už i ze Šumavy,“ upřesnila Markéta Ticháčková.
Projekt Jeřábí život se věnuje monitoringu jeřábů, eviduje jejich hnízdiště a některá sleduje pomocí fotopastí. Zaměřuje se také na individuální značení jeřábů barevnými kroužky, některé sleduje prostřednictvím GPS vysílačů. Projekt podporují zoologické zahrady v Ostravě a Liberci. Českou barevnou kombinaci na své levé noze nosí zhruba devadesát jeřábů popelavých, více jich barevnými kroužky zatím označeno nebylo.
Snímek z léta, zcela vpravo s národním označením na noze nejstarší český označený jeřáb.
