Článek
Ke smrtelnému úrazu vyjížděli členové Horské služby naposledy do Špindlerova Mlýna na Trutnovsku, kde v pátek 27. března zhruba čtyřicetiletý lyžař vyjel mimo trať. Ač měl helmu, náraz do stromu mu byl osudným. Marek Fryš z Horské služby přirovnává podobný náraz do pevné překážky k nárazu při dopravní nehodě v autě.
„I když má lyžař ochranu hlavy, tedy helmu, utrpí krční a hrudní páteř. Navíc, podobně jako při dopravní nehodě dochází k poranění vnitřních orgánů. U všech případů, i těch, které skončily úmrtím, šlo o shodu několika nešťastných okolností. Často hraje roli drobnost,“ vysvětlil horský záchranář.
K těžším úrazům na sjezdových tratích vyjíždí členové horské služby často. Například minulou zimní sezonu 2025 měli přes sedm tisíc zásahů. Nejvíc jich zaznamenali v Krkonoších, a to 2746, následovaly Jeseníky s necelou tisícovkou zásahů a Jizerské hory, kde Horská služba zasahovala u 804 případů. Smrtí lyžaře minulou sezony skončily dva případy, tuto sezonu už jsou to tři.
V únoru se například srazili dva lyžaři na sjezdovce v krkonošském Harrachově. Žena staršího věku po srážce zemřela. V souvislosti s touto kolizí policisté stále hledají svědky události, kteří by pomohli celou událost více osvětlit. „Svědci, kteří by kolizi na vlastní oči viděli, se nám dosud nepřihlásili,“ uvedla k harrachovskému případu policejní mluvčí Dagmar Sochorová. Výzva tak stále platí.
Podle Horské služby jsou srážky dvou lyžařů či snowboardistů poměrně běžnou součástí provozu na sjezdovkách. Vždycky je ale komplikované určit viníka. „Určitě hraje roli, pokud nejsou lidé zvyklí lyžovat. Když jedou dolů ze svahu, koukají na cestu a nepoužívají periferní vidění, nevidí, co se děje okolo a pak nemají šanci cokoli udělat a často ani nevědí, když se blíží střet. Proto bývají srážky na plných svazích, ale i na úplně prázdných sjezdovkách,“ vysvětluje Fryš.
Jarní svahy jsou zrádné
Záchranáři upozorňují, že jarní sjezdovky bývají zrádné. Přes den sníh taje pod slunečními paprsky, v noci naopak tvrdne při teplotách pod bodem mrazu. Sníh má navíc v průběhu dne různou vlhkost, přičemž zvlášť ten technický má specifické parametry. „Je potřeba mít stoprocentně připravené lyže. Jízda na technickém sněhu je o 10-20 kilometrů v hodině rychlejší než na tom přírodním. A tak přecenění technických i fyzických schopností hraje při lyžování úrazech velkou roli,“ objasňuje člen Horské služby.
Na horách teď záchranáři řeší dva typy úrazů podle části dne, kdy se stanou. Dopoledne jde o takzvané vysokoenergetické úrazy, které končí třeba pádem na tvrdém povrchu a otřesem mozku. Odpoledne, kdy je sníh rozbředlý a terén boulovatý, k úrazům mnohem víc přispívá fyzická únava lyžařů. To se objevují zranění typu zlomenina ze svalové nepřipravenosti. Typický český lyžař se snaží „prolyžovat“ permanentku, co mu síly stačí. A ten je pak nejčastějším „klientem“ záchranářů.
Fryš doporučuje důsledně dbát na ochranu. Kromě helmy či páteřního chrániče je nyní stále oblíbenější spodní prádlo, které nejde proříznout. Třeba hranou nabroušené lyže, od které se lyžaři zraní velmi často.
