Článek
„Toto území znám už řadu let, asi od roku 2012, kdy se tam připravovala v rámci změny územního plánu možnost výstavby. Naštěstí z toho sešlo a dnes tam výstavba ani není možná. Je zajímavé a jedinečné tím, že je poslední lokalitou, která umožňuje opravdu plnohodnotnou revitalizaci Lužické Nisy na celém jejím úseku od Jablonce až po Machnín,“ řekl jeden ze strůjců nápadu Marek Nevečeřal.
Plánu na proměnu koryta řeky a jejího okolí se chopil společně s dalšími nadšenci i odborníky, vytvořili návrhy a o možnostech proměnit smělý nápad v realitu už jednají se zástupci města i Povodím Labe.

Cyklostezku si oblíbili cyklisti, bruslaři i chodci.
„Chceme, aby dnes z většiny nepřístupné místo mohli lidé využívat, aby se území daleko více otevřelo lidem. Byla tam třeba možnost krátkodobé pěší rekreace rodin s malými dětmi, což na současné cyklostezce moc dobře nejde,“ popsal Nevečeřal, s tím, že vytvoření klidového území na levé straně řeky při pohledu po proudu je jedním z hlavních cílů.
Proměnit chtějí prostor zhruba od jezu malé vodní elektrárny až k místu, kde se k řece přimyká průmyslový areál. Zhruba v těch místech by se revitalizované koryto napojovalo zase na současnou Nisu. Vizí je koryto přestěhovat, vytvořit přírodě blízký tok, který je poměrně mělký, do kapacity pod jednoletou vodou. Ovšem vymyšleno je několik opatření, jako valy z kamenů či vyvýšené stezky na náspech, které by fungovaly jako protipovodňová zábrana, aby se voda neroztekla při povodních na cyklostezku nebo na blízké tenisové kurty anebo nedošlo k jejímu zpětnému vzedmutí do zástavby.

Horkovod by měl zmizet podle plánu.
„Město, jakožto majitel poloviny pozemků, se tomu nebrání, ale nevnímá to jako důležitou prioritu, kterou by chtělo samo vést k realizaci. Jednali jsme i s Povodím Labe, máme písemné předběžné vyjádření. Ideově s tím problém nemají, mají jen nějaké výhrady k detailům provedení,“ dodal Nevečeřal.
Celá proměna místa by podle předběžných propočtů stála kolem dvaceti milionů korun, případné další náklady by se týkaly přeložek sítí anebo výkupu pozemků. Ovšem i ty zbývající, které vlastní soukromý majitel, by byly k dispozici, což si už iniciátoři plánu rovněž ověřili.

Dnešní podoba říčního koryta
Proměna dnes vybetonovaného a narovnaného koryta Nisy v klikatící se přírodní tok o délce 1,2 kilometru by měla šanci získat dotaci, třeba z programů na protipovodňová opatření.
„Nejdůležitější je sehnat nositele opatření, protože někdo musí být příjemce dotace a správce území. Ideálně Povodí Labe nebo město, které by pak mohlo spravovat i ten park,“ dodal Nevečeřal s tím, že projekt představil zastupitelům i členům rady a i nadále se bude snažit pro jeho uskutečnění podnikat další kroky.