Článek
Změnu stanov musí podpořit všichni akcionáři, což jsou v případě liberecké nemocnice kromě kraje města Liberec, Turnov a Frýdlant. V České Lípě je Liberecký kraj jediným vlastníkem.
Plánovaná změna stanov se také nelíbí části zaměstnanců liberecké nemocnice, kterým vadí, že by měl kraj rozhodovací monopol. Zástupci kolegia primářů, kolegia vrchních sester a odborových organizací proto odeslali otevřený dopis zastupitelům Libereckého kraje a města Liberce, kde sdělují své obavy z toho, že nebudou mít po změně stanov zaměstnanci žádnou možnost cokoli v nemocnici ovlivnit.
„Kdo nad nemocnicí převezme kontrolu? Bude k tomu dostatečně kompetentní?“ dotazují se v otevřeném dopise a uvádějí, že na otázku, proč je nutné měnit stanovy společnosti, nenašli uspokojivé odpovědi.
Nyní třetinu z 15 členů dozorčí rady volí sami zaměstnanci nemocnice, další členy nominují akcionáři. Na jménech členů představenstva pak musí panovat dvoutřetinová shoda. Po změně stanov budou o členech rozhodovat jen akcionáři.
Ředitel nemocnice obavy kolegů vnímá
„Rozumím tomu, že zaměstnanci nemocnice chtěli otevřít diskusi nad tématy, která v dopise zazněla. Já jsem přesvědčený, že jim pan hejtman vše vysvětlí. Na druhou stranu velmi stojím o to, aby stanovy organizace po spojení Krajské nemocnice Liberec (KNL) a Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa byly upraveny třeba do nějakého srozumitelnějšího a pro pocity zaměstnanců bezpečnějšího módu,“ řekl k dopisům generální ředitel nemocnice Richard Lukáš s tím, že rozumí nejistotě zaměstnanců, a vzpomněl na dobu let 2010/2011, kdy kvůli poměrům v nemocnici vzniklo kolegium primářů jako snaha vytvořit něco, co bude vyjadřovat názor zdravotníků.
Vnímá i obavy kolegů z toho, že by se ve vedení nemocnice mohly objevit nekompetentní osoby.
„Po jejich dopise se siločáry poněkud změnily, teď to samo o sobě nehrozí. Nicméně tento princip bohužel umožňuje takové změny na vedoucích postech v nemocnici. Podle současných dohod by ale měli akcionáři, tedy valná hromada, jmenovat předsedu představenstva. Stejně tomu bude v České Lípě i v krajské nemocnici, a to až do konce roku,“ přiblížil Lukáš.
Hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) už dříve řekl, že chce, aby se předsedou představenstva stal opět Richard Lukáš. Na projednání stanov je čas do konce roku, než se uskuteční fúze. A jak zdůraznil Lukáš, o konečné podobě stanov se ještě povedou vyjednávání.
Zjednoduší se řízení společnosti, říká hejtman
„Chci zdůraznit, že my jako Liberecký kraj po vkladu 1,68 miliardy na projekt centra urgentní medicíny budeme mít zhruba 90% akciový podíl a domníváme se, že model, který navrhujeme, vlastně zjednodušuje řízení společnosti z pohledu všech 4 akcionářů. V dozorčí radě chceme, aby i přes významný majetkový podíl kraje měli zastoupení všichni akcionáři. Tento způsob již kraj uplatňuje například ve společnostech Silnice LK či ČSAD Liberec,“ uvedl k fúzi hejtman Půta.
Vizualizace budoucího centra urgentní medicíny uvnitř centra Liberce. Kromě nemocnice vyroste hned za ní obří parkovací dům.
Obavy zaměstnanců hejtman nesdílí. „Tady máme s některými zástupci zaměstnanců věcný rozpor. Respektuji jejich názor, že někteří si myslí, že si mají zaměstnanci volit svého ředitele. Já si to nemyslím. V akciové společnosti je zcela standardní, že představenstvo volí valná hromada a je to rozhodnutí akcionářů. A my teď povedeme nějakou debatu s minoritními akcionáři, jakým způsobem budou upravena jejich práva,“ objasnil Půta.
Změny musí schválit zastupitelé několika měst
V případě Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa je valnou hromadou krajská rada, změnu stanov však musí schválit krajské zastupitelstvo, které zasedá příští týden. V případě Krajské nemocnice Liberec změnu stanov musí schválit všechna zastupitelstva měst, která drží akcie. Například zatím není jasné, jak se ke změně postaví město Liberec.
„Uvidíme, jak k tomu přistoupí zastupitelstvo, protože ne všechny politické kluby měly možnost to probrat. Zastupitelstvo by mělo pověřit delegáta valné hromady, jak celou tuto problematiku uchopit,“ řekla statutární náměstkyně primátora Šárka Prachařová (ANO) s tím, že bude důležité, co se vše pro akcionáře tímto krokem změní.
Někteří opoziční zastupitelé však již dopředu avizují, že fúzi vnímají jako logický krok, ale se změnami stanov se neztotožňují. Podle nich hejtman Půta využívá záměr fúze nemocnic k tomu, aby do vedení spojené nemocnice protlačil svoje přátele.
„Problémem je Pavel Marek (současný ředitel nemocnice v České Lípě, pozn. red.) a jeho protlačování hejtmanem do funkce, ze které má řídit fúzi českolipské nemocnice. Pavel Marek přivedl nemocnici v České Lípě k personálnímu rozkladu a nemá důvěru zdravotníků. Spojení Krajské nemocnice Liberec s Českou Lípou nebude jednoduché a bez důvěry může dopadnout špatně pro zdravotníky a pacienty v půlce kraje,“ míní liberecký zastupitel Josef Šedlbauer (zelení/Liberec otevřený lidem).
Liberecké zastupitelstvo se sejde 26. června a po jeho jednání bude jasný postoj města.
Nová představenstva budou volit valné hromady obou nemocnic 30. června. Podle hejtmana má obě nemocnice vést stejný tým a připravit všechny kroky k fúzi nemocnic, která má nastat k 1. lednu 2026.
„Spojení neznamená pohlcení, je to logický postup ve fungování nemocnic s krajskou účastí. Kraj chce podpořit a udržet zdravotní péči pro obyvatele Českolipska, proto přichází toto řešení, stejně jako tomu bylo v případě spojení liberecké nemocnice s nemocnicemi v Turnově a ve Frýdlantu,“ uvedl již dříve hejtman.
Liberecká nemocnice, jejíž součástí jsou nemocnice v Turnově a Frýdlantu, disponuje celkem 1151 lůžky, z toho je 134 lůžek na jednotkách intenzivní péče a 818 akutních. Zaměstnává takřka 4 tisíce lidí. Českolipská nemocnice zaměstnává přes tisíc lidí a má k dispozici 470 lůžek. V roce 2024 hospodařila se ziskem ve výši 5,6 milionu korun. Tento výsledek potvrdil nezávislý auditor a schválila ho též dozorčí rada společnosti.