Hitlerův poklad. V Zákupech poprvé vystaví obrazy z Vůdcovy osobní sbírky

Obrazy z Hitlerovy osobní sbírky jsou na zákupském zámku uložené desítky let. Doposud se ale nikdy nevystavovaly.

O prodlouženém víkendu od 8. do 10. května budou k vidění u příležitosti výročí konce války.

„Do Zákup se z Hitlerovy sbírky dostalo 10 obrazů. Nicméně se nám podařilo dohledat, že několik obrazů z této sbírky se nachází i v depozitáři na zámku Sychrov, takže jsme si je odtud zapůjčili a v Zákupech vystavíme jak ty, které byly po válce odvezeny sem do Zákup, tak ty, které skončily na Sychrově. Dohromady půjde zhruba o 15 obrazů,“ potvrdil Novinkám kastelán zákupského zámku Vladimír Tregl.

Prostory pro ně našli v jedné z místností nově zrekonstruované části hospodářského dvora u zámku.

Díla byla součástí Hitlerova snu a plánu vybudovat v rakouském Linci muzeum, které by zastínilo všechny galerie a muzea na světě. Některá z nich nacisté postupně uloupili, jiná Adolf Hitler osobně zakoupil. Za války je nacisté ukrývali v trezorech v podzemí kláštera ve Vyšším Brodě, vzdáleném od Lince sotva 40 kilometrů.

„Podle plánů Třetí říše mělo být muzeum v Linci dokončeno v roce 1950, a samozřejmě už na to nedošlo. Při osvobození objevila umělecká díla ve Vyšším Brodě americká armáda,“ přiblížil Vladimír Tregl.

„U řady děl, a byla mezi nimi i díla, která byla zabavována Židům, se podařilo zjistit původního vlastníka a vrátit je. Nicméně díla, která patřila přímo Adolfu Hitlerovi a on je sám pro muzeum v Linci koupil, ve Vyšším Brodě zůstala a připadla Československu jako válečná kořist.“

Protože obrazy nebyly považovány za hodnotné umění, neprojevila o ně zájem Národní galerie a československý stát po válce řešil, kam je umístit. „Docela se s nimi šibovalo. Z Vyššího Brodu nejprve zamířily do depozitáře na zámku Konopiště, odtud odjely na zámek v Liběchově a až poté do Zákup, neboť zákupský zámek v té době začal sloužit jako takzvaný svozový zámek,“ vysvětlil Tregl.

Zákupy tedy žádnou roli v Hitlerově uměleckém plánu nehrály. Staly se jen finálním úložištěm obrazů.

Ve sbírce jsou díla Hitlerových prominentních malířů Willyho Kriegela, Franze Gerwina nebo Seppa Hillse. Nezachycují ale nic, co by souviselo s nacionálně socialistickou tematikou.

Na jednom z obrazů je například výjev ze stavby velké přehrady, za který Hitler zaplatil 8 tisíc říšských marek, za dílo nazvané Noc dal třikrát tolik. Jedním z dalších je portrét ženy nesoucí kbelík.

Po osudu Hitlerova pokladu umístěného ve Vyšším Brodě už v minulosti pátral badatel Jiří Kuchař a v roce 2009 vydal knihu Hitlerova sbírka v Čechách. Zajímal se o něj také novinář a spisovatel Stanislav Motl, jenž pro Českou televizi v roce 2012 v Zákupech natočil jeden z dílů svého pořadu Stopy, fakta, tajemství.

Uložení obrazů z Hitlerovy sbírky právě v Zákupech nebylo podle kastelána Vladimíra Tregla tajemstvím. V minulosti ale chyběly vůle a vhodná příležitost, kdy a kde díla ukázat veřejnosti.

„Když jsem se stal v Zákupech kastelánem, říkal jsem si, zda by nebylo možné je vystavit, aby nebyly pouze zavřené v depozitáři. Teprve až nové místnosti v hospodářském dvoře nám k tomu otevřely cestu,“ doplnil na závěr.