Hlavní obsah

Bývalý vojenský prostor Ralsko i bojiště z roku 1866 by se mohly stát krajinnou památkovou zónou

Památkáři z libereckého pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) připravují podklady pro případné vyhlášení nové krajinné památkové zóny Ralsko. Kvůli zaniklým obcím i moderní vojenské historii by chránila oblast bývalého vojenského újezdu, zahrnovala by ale i lokalitu bitvy z roku 1866.

Foto: Geopark Ralsko

Krajině bývalého vojenského újezdu Ralsko hrozí rychlá proměna v průmyslovou zónu.

Článek

Vyhlášení krajinné památkové zóny, která by se rozpínala mezi Mimoní, Osečnou a Bezdězem, bylo původně jen záměrem, o němž památkáři diskutovali. Teď už se vyhlášení zóny oficiálně připravuje, s prosazením záměru pomohl i Geopark Ralsko.

„Geopark podal na ministerstvo kultury podnět ke zřízení krajinné památkové zóny, ministerstvo to vyhodnotilo jako opodstatněnou záležitost a přípravu vyhlášení zařadilo do takzvaných profilových úkolů, které dává generální ředitelce Národního památkového ústavu,“ popsal Miloš Krčmář, ředitel libereckého pracoviště NPÚ.

Přípravy potenciální krajinné památkové zóny mají na starosti právě liberečtí památkáři. „Letos proto probíhají terénní průzkumy, sběry dat, příprava mapových podkladů a vyhodnocování hodnot. Právě těch je v Ralsku několik vrstev, od zaniklého osídlení až po vojenskou archeologii, a ne jenom tu moderní z 20. století, ale je tam i vojenská archeologie 18. a 19. století, kdy se tam odehrávaly bitvy některých válečných konfliktů,“ upřesnil šéf libereckých památkářů.

Srážka u Kuřívod

Nejvýznamnější bitvou na území Ralska byla takzvaná Srážka u Kuřívod, bitva prusko-rakouské války, která se odehrála 26. června 1866, tedy týden před tím, než se obě válčící strany utkaly v mnohem známější bitvě u Sadové na Královéhradecku, která byla po bitvě u Lipska druhou největší bitvou 19. století.

U Kuřívod vyhasly na obou stranách desítky životů a prusko-rakouský střet dodnes připomíná několik pomníků v okolí Kuřívod.

Foto: Mapy.com

Bývalý vojenský prostor Ralsko

„V tuto chvíli všechny tyto vrstvy vyhodnocujeme, určujeme, co je nejcennější a co je doplňující, a probíhají přípravy na to, abychom to mohli letos nebo v příštím roce odevzdat ministerstvu kultury, které se pak rozhodne, jestli krajinnou památkovou zónu vyhlásí,“ doplnil Miloš Krčmář.

V Česku je krajinných památkových zón celá řada, v Libereckém kraji jsou zatím dvě, obě jsou shodou okolností také na Českolipsku. Jde o krajinnou památkovou zónu Zahrádecko, která chrání krajinu někdejšího novozámeckého panství, tedy spojeného se zámkem v dnešních Zahrádkách, a krajinnou památkovou zónu Lembersko, která chrání krajinu kolem zámku Lemberk.

„Kdybych měl zmínit krajinnou památkovou zónu, která je podobná té, jež by mohla být v Ralsku, tak bych zmínil památkovou zónu ochraňující krajinu okolo bojiště u Sadové u Hradce Králové, která je také spojená s vojenstvím a více s tím, co je skryté pod povrchem, než nad povrchem, anebo by se Ralsko dalo připodobnit ke krajinným zónám v Krušnohoří, které ochraňují pozůstatky historické hornické činnosti, která tam byla,“ dodal Miloš Krčmář.

Výběr článků

Načítám