Článek
„Vypravili se dvě stě kilometrů za linii dělící naše území na část osvobozenou Američany a část osvobozenou Rudou armádou. Jeli, aby osobně předali německou kapitulaci polnímu maršálovi Ferdinandu Schörnerovi, který velel německé armádě Střed a sídlil právě ve Velichovkách,“ připomněl historický kontext šestašedesátiletý Lukáš Kulhánek.
Ve vyprávění se vrátil do dob, kdy mu bylo sedmnáct a koupil si svou první americkou mašinu. Byla to motorka Indian 6741 a stála 3,5 tisíce korun. Teprve po ní následovala vojenská auta.
„Tehdy jsem byl v učení a bral padesát korun měsíčně. Na toho půllitra jsem si musel povypůjčovat. Samozřejmě jsem budil pozornost. Policajti mě pořád stavěli a kontrolovali. Byl to přeci jen západní stroj, takže byl na černé listině,“ řekl Novinkám pražský sběratel.
Veterány měl rád už jako kluk a vždy také inklinoval k americkým strojům. „Jeepy se k nám dostaly díky poválečné pomoci UNRRA, kdy Američané do Evropy vozili vše, od konzerv až po lokomotivy. Jeepy, které tu zůstaly, byly vždy raritou a dost stály. V době, kdy se za novou škodovku dávalo třeba čtyřicet tisíc, za jeep to bylo patnáct tisíc,“ řekl Kulhánek.
Problémem byl i nedostatek náhradních dílů. Aby svého miláčka udrželi provozuschopného, museli vlastníci improvizovat. Třeba použít jiný karburátor, jiné nápravy, dokonce i šroubky musely být jiné, protože Američané používají odlišné stoupání šroubu.
„Změna nastala po revoluci. Trh se otevřel a bylo možné přivézt nebo objednat si původní díly. Ale brzy jsem zjistil, že často tyto originály nepasují na ty pokoutně upravované stroje. Až když jsem koupil v Norsku vojenský třínápravový nákladní automobil GMC 357 CCKW nebo dodge z Holandska, to bylo o něčem jiném. Byly servisovány jen originálními díly. V té době jsem se zařekl, že už nikdy nekoupím americké auto z Čech,“ uvedl Lukáš Kulhánek.
Dnes se veterán jeepu prodává i za stovky tisíc. Pořídí si ho každý, kdo má peníze. „A k tomu uniformu a dělá parádu. Ale když se něco rozbije, tak se volá mechanik. Naše stará garda měla vždycky ruce od oleje. Celý rok jsme pod ním leželi a vrtali se v něm,“ upozornil Lukáš Kulhánek.
Jeep je podle něho ve srovnání s dnešními auty jednoduchý. Má karburátor, spínací skříňku, zapalování. „Když je člověk šikovný, udělá si na něm vše. I generálku motoru. U moderního auta se bez počítače nechytnete,“ míní veteránista, který v posledních letech zaměřil svou pozornost na další americké stroje. Na traktory Farmall.
Letošního ročníku Mise Velichovky se v pátek zúčastnily asi dvě desítky vozů. Je to méně než při loňském kulatém výročí, kdy jich přijela padesátka. „Ale při dnešních cenách se nelze divit. Ta auta berou třeba pětadvacet, třicet litrů na sto kilometrů. Už předem lidé avizovali, že přijedou s jedním, místo se třemi vozy,“ dodal Kulhánek.
