Kostel v Neratově má po 80 letech varhany, původně hrály v Karolinu

S transfery varhan nejrůznějšího stáří má už své zkušenosti, ale jak přiznal, tentokrát to byla práce zcela specifická. „Zatímco dříve, když jsme varhany převáželi, tak jsme je rozebrali a na novém místě zase postavili. Tentokrát jsme k úkolu museli přistupovat jinak. V Karolinu byl nástroj úplně jinak uspořádaný, proto pro zdejší poměry muselo dojít k velké přestavbě,“ uvedl Jan Gregor s tím, že na počátku neznali výslednou podobu ani zvukově, ani prostorově. Byl to živý proces, v němž bylo nutné postupovat krok po kroku. Z výsledku má ale radost.

Z původního místa v Praze, kde se na ně hrálo ještě před pěti lety, byly varhany převezeny v květnu loňského roku. Nesou označení opus 1672 a koncem 60. let minulého století je postavila firma Organa Kutná Hora. Mají dva manuály, tedy dvě klávesnice nad sebou, a velkou pedálnici s dvaatřiceti tóny.

„Nástroj funguje na elektrické traktuře. Od klávesy pošle impuls senzor elektrickým proudem až k ventilu pod píšťalou a ten se zvedne,“ vysvětlil Jan Gregor a dodal, že nástroj má celkem třicet rejstříků a dohromady 2310 znějících a hrajících píšťal. Nejmenší má šest milimetrů a nejdelší 470 centimetrů. Novou prospektovou část s píšťalami a ozdobnými doplňky navrhl Karel Rechlík, čímž varhany získaly estetický výraz, doplňující krásu neratovského kostela.

„Znám ten nástroj poměrně důvěrně z auly Univerzity Karlovy, kde jsem na něj také často hrával při ceremoniích. Ale myslím, že zde je ten výsledek mnohem lepší. V Karolinu neměly takový dozvuk a také jsou zde myslím i lépe uspořádány. Díky tomu jde zvuk do prostoru, v Karolinu jej často tlumilo i množství lidí, které se v aule nacházelo. Navíc je úžasné, že chrám, který neměl varhany osmdesát let, získal tento nástroj,“ sdělil své dojmy krátce po koncertě varhaník Přemysl Kšica.

Koncert pojal jako průřez varhanní tvorbou čtyř století, proto nechyběly skladby Johanna Sebastiana Bacha, ale ani díla českých autorů 20. století. Mezi nimi byl i varhaník a skladatel Jaroslav Vodrážka, který byl mimochodem jedním z iniciátorů postavení těchto varhan pro Karolinum. Do té doby zde byly používány násobně menší varhany. V programu nechyběla ani Kšicova improvizace na mariánské písně.

Původní neratovské varhany postavil roku 1746 Kašpar Welzel. Měli šestnáct rejstříků, dva manuály a pedál. Naštěstí unikly zkáze kostela, když byly v roce 1951 převezeny do Horního

Již v roce 2011 se zdálo, že se pro Neratov našel nový nástroj. Měly sem být převezeny varhany z Městské hudební síně v Hradci Králové. Hradečtí městští radní nakonec ale od tohoto záměru ustoupili a nechali nástroj na původním místě.