Apartmány v Černém Dole nevyrostou, pozemky vykoupila Správa Krkonošského národního parku

„Díky odkupu jsme odvrátili reálné riziko výstavby na zelené louce v jedné z mimořádných částí ochranného pásma národního parku. Pozemky teď můžeme spravovat tak, aby sloužily přírodě,“ uvedl ředitel národního parku Robin Böhmisch a poznamenal, že výstavba severně od komunikace 297 nad Černým Dolem by prolomila dosavadní hranici zástavby a nenávratně by ovlivnila charakter celé lokality pod Černou horou.

„Cennost tohoto nákupu spočívá v komplexnosti. Nejsou to žádné rozptýlené lokality, ale jedna velká plocha,“ doplnil ředitele mluvčí parku Radek Drahný. Dodal, že se navíc podařilo vykoupit pozemky, které byly z hlediska ochrany přírody reálně ohrožené masivní výstavbou za hranicí městyse. Navíc těsně pod hranicí národního parku.

„Vyskytuje se tu například pták chřástal, kterého v Krkonoších ubývá. Zástavba volných ploch a skutečnost, že se hospodáři o louky nestarají tak, aby se to chřástalovi líbilo, jsou hlavními důvodu poklesu stavů tohoto ptáka,“ řekl Novinkám Michal Skalka, vedoucí oddělení environmentální výchovy Správy KRNAP. Louky se například nesekají ve vhodnou dobu, případně se sekají až příliš často.

„Chřástal je pták žijící skrytě. Je ho více slyšet než vidět,“ uvedl Skalka s tím, že kdyby se zde postavily apartmány, chřástal by odtud zmizel. „A to i kdyby byla zastavěna jen část. Mít malou louku pro jednoho chřástala nestačí. Potřebujete velkou louku pro celou populaci,“ upozornil.

Nejen chřástal a řada rostlinných druhů je důvodem, proč tu nestavět. Plánovaná výstavba by zničila například historické stopy po těžbě rud. Jak se vyjádřil místostarosta městyse Černý Důl, ani obec nelituje, že tu apartmány stát nebudou.

„Pro rozvoj obce jsou totiž spíš přítěží než ziskem. Vize, že oživí domácí ruch a služby, se ukázala nereálnou. Naopak. Po většinu roku se z nich stávají mrtvé domy,“ míní Čermák, který hovoří i z vlastní zkušenosti. V oblasti cestovního ruchu se pohybuje třiačtyřicet let.

„Domnívám se, že vlastníci pozemky byli ochotni prodat, protože prokaučovali vhodnou dobu k výstavbě apartmánových domů. Přitom byli jedni z prvních, kteří tu měli pozemky. Dnes ale už pochopili, že je lepší prodat, než začít něco stavět v době, kdy jsou Krkonoše přeapaartmovány,“ řekl místostarosta Petr Čermák.

Větší zájem by radnice měla o stavbu domů či bytů k trvalému bydlení. „Nevlastníme už téměř žádné pozemky, proto je nemůžeme nabízet k výstavbě. Ale stále je tu dost volných objektů, i obecních, k rekonstrukci. Kdyby obec byla v lepší finanční kondici, mohla by je přestavovat na obecní byty,“ uvedl místostarosta. To, že pozemky koupí KRNAP, Černému Dolu sice materiálně nic nepřinese, ale ani neubere.

„A zůstane tu kus více méně nedotčené přírody,“ dodal Čermák.

Rozsáhlé výkupy musí Správě KRNAP odsouhlasit ministerstvo životního prostředí, v některých případech, jako v tomto, rovněž ministerstvo financí. Děje se tak na základě důkladného odborného odůvodnění a obvykle mu také předcházejí dlouhodobá vyjednávání. Objem finančních prostředků na výkupy je velmi limitovaný.

Odkoupené parcely zahrnují luční pozemky o výměře přes 77 tisíc m², které se nacházejí v ochranném pásmu KRNAP, jsou součástí Evropsky významné lokality (EVL) Krkonoše a přiléhají k Ptačí oblasti (PO) Krkonoše v rámci soustavy Natura 2000. Mají vysokou přírodovědeckou a ochranářskou hodnotu. Navíc hostí cenná přírodní stanoviště, včetně chráněných lučních biotopů a fragmentů lužního lesa.