Zkáza sokolů ve Žďárských vrších. Všechna tři mláďata zahubil vrcholový noční predátor

„Můžeme s jistotou říci, že to byl výr, všechno tomu nasvědčuje. Podle jeho starších vývržků to místo znal. Nasvědčuje tomu i to, že se mláďata ztrácela postupně,“ potvrdil Novinkám Václav Hlaváč, ornitolog a regionální ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK), který místo na známém skalním útvaru ve Žďárských vrších prozkoumával.

Ještě 12. května pozorovali ochranáři dalekohledem tři mláďata. „Ve čtvrtek už byla pouze dvě, při další kontrole v úterý už tam nebylo žádné,“ popsal Hlaváč.

Výr coby mohutná sova se silnými drápy a vrcholový noční predátor se na hnízdiště sokolů zřejmě vracel opakovaně jako do spižírny. „Samice sokola většinou ustoupí, jak se ho lekne. V noci nemají proti výrovi šanci,“ poznamenal ornitolog.

K podobnému případu došlo loni v Moravském krasu, kde výr zahubil dokonce čtyři mláďata i samici. Tady se ochranáři přiklánějí k tomu, že samice stihla uletět. „Že přežili oba dospělí ptáci, úplně jisté není. Ale předpokládáme, že kdyby výr usmrtil i samici, našli bychom v hnízdě nějaké stopy,“ vysvětlil Hlaváč.

Jde sice o nepříjemnou událost, ale zároveň je to přírodní proces, sokol i výr patří mezi zákonem chráněné druhy ptáků. „Snažíme se eliminovat všechny lidské faktory, aby nedošlo k rušení sokolů, ale výr je zkrátka přírodní faktor. I když je to kruté, je nutné to respektovat,“ poznamenal šéf vysočinského pracoviště AOPK. „Sokol se musí naučit hledat taková hnízdiště, kde bude úspěšný,“ dodal.

Pro ochránce a milovníky přírody je zkáza sokolů o to bolestnější, že se do Žďárských vrchů vrátili teprve loni, a to po téměř sedmdesáti letech. Hned napoprvé úspěšně vyvedli dvě mláďata.

„Zahnízdila tady dvouletá samice, kroužkovaná v Německu, a nekroužkovaný samec. Samice byla letos stejná, u samce stoprocentní jistota není, ale s vysokou pravděpodobností je to i podle chování stejný pár,“ upřesnil Hlaváč.

Čtyři palice jsou jediným přirozeným hnízdištěm sokola v Kraji Vysočina. Tito vzácní dravci ale hnízdí také na 120 metrů vysokém ventilačním komíně dukovanské jaderné elektrárny. ČEZ se před týdnem pochlubil čtyřmi mláďaty, celkem jich tam od roku 2020 vyvedli už osmnáct.

„Na lidských stavbách predace téměř není, takže úspěšnost hnízdění tam bývá vyšší. Trend přesunu sokolů na takové stavby je dlouhodobý a trvalý, na druhou stranu jsme přesvědčeni, že bychom měli usilovat o to, aby původní skalní populace nezanikla,“ poznamenal ornitolog.

Ještě před deseti lety nebyly podmínky pro hnízdění sokolů na skalách na severu Vysočiny příznivé, protože byly obklopené většinou hustými smrkovými porosty. Paradoxně k lepším podmínkám přispěla kromě snahy ochranářů na odclonění některých míst také kůrovcová kalamita, kvůli níž se řada atraktivních skal vynořila z lesa.