Článek
Ptáčata odborně zkontroloval a okroužkoval ornitolog Václav Beran ze společnosti ALKA Wildlife, o. p. s., která se dlouhodobě věnuje výzkumu a ochraně sokola stěhovavého v České republice. Každé z mláďat dostalo dva hliníkové kroužky. Jeden označuje, že jde o sokola z České republiky, a druhý umožňuje kontrolu na dálku pomocí dalekohledu. „Kontrola potvrdila, že jsou všechna mláďata ve velmi dobré kondici a rodiče o ně pečují odpovídajícím způsobem,“ konstatoval Václav Beran.
Budka se nachází na ventilačním komíně ve výšce 120 metrů.
Bezpečné hnízdiště na komínech elektrárny
Umělá hnízdní budka, umístěná ve výšce více než 120 metrů na ventilačním komíně elektrárny, poskytuje zjevně sokolům ideální podmínky pro hnízdění – dostatek klidu, bezpečí a optimální výšku, kterou tento druh vyhledává i ve volné přírodě. Průmyslový areál tak paradoxně vytváří vhodné prostředí pro návrat dravce, který z české krajiny v minulosti téměř vymizel. Sokoli obvykle zahnízďují na jaře, mláďata se líhnou na přelomu dubna a května a v hnízdě zůstávají zhruba dva měsíce. Poté se postupně rozlétají do okolní krajiny.
Dlouhodobý projekt s měřitelnými výsledky
První úspěšné zahnízdění sokola stěhovavého bylo v areálu Jaderné elektrárny Dukovany zaznamenáno v roce 2020. Od té doby dochází k pravidelnému a úspěšnému hnízdění a dukovanský sokolí pár již vyvedl téměř dvacítku mláďat, která významně přispívá k posílení populace tohoto ohroženého druhu. Projekt, na kterém spolupracuje Skupina ČEZ s odborníky z ALKA Wildlife, je součástí širší iniciativy na podporu hnízdění sokolů stěhovavých na výškových stavbách v celé ČR.
„Projekt dokládá, že provoz strategické energetické infrastruktury lze úspěšně kombinovat s aktivní ochranou ohrožených druhů a dlouhodobě udržitelným přístupem k okolní krajině,“ říká ředitel elektrárny Roman Havlín. Skupina ČEZ patří mezi průkopníky ochrany sokola stěhovavého v průmyslových lokalitách. Energetická společnost byla vůbec první v zemi, kdo začal s ornitology spolupracovat na umístění hliníkových sokolích budek na výškových elektrárenských či teplárenských stavbách. První budka byla instalována už v roce 2011 na chladicí věži Elektrárny Tušimice.
V dukovanské elektrárně se narodilo už celkem osmnáct mláďat kriticky ohroženého dravce.
Současný úspěch odchovu sokolů není spojený pouze s jedinou lokalitou. „Nejen jaderné elektrárny Dukovany a Temelín, ale i další energetické provozy Skupiny ČEZ se postupně staly součástí takzvané sokolí rodiny. Ornitologové dnes pravidelně monitorují sokolí páry v lokalitách Dětmarovice, Dukovany, Ledvice, Mělník, Počerady, Poříčí, Proboštov, Prunéřov, Temelín, Třeboradice, Tušimice a Trmice. Od roku 2011 bylo na energetických stavbách Skupiny ČEZ vyvedeno již minimálně 206 mláďat kriticky ohroženého sokola stěhovavého,“ doplnila mluvčí dukovanské elektrárny Jana Štefánková.
