Článek
„Vodu z Dářka, které lovíme každé dva roky, jsme letos postupně vypouštěli dva a čtvrt měsíce. Na závěr ryby přeženeme s vodou rourou o průměru osmdesát centimetrů do Nového rybníka, kde je po několika dnech vylovíme,“ vysvětluje porybný Lukáš Starýchfojtů.
„V kraji se nikde jinde takto neloví a ani nevím o tom, zda by to takto dělali někde jinde v republice,“ říká třicetiletý muž, který žije rybami už odmala. V rybářství společnosti Kinský Žďár, které obhospodařuje celkem 700 hektarů rybníků, pracuje šest let. Stará se zhruba o šestnáct nádrží, včetně těch největších a neznámějších.
Přes sezonu krmí a na podzim strojí. To znamená, že připravuje rybníky na podzimní výlov. „Letos jsme lovili všechny tři největší vysočinské rybníky. Kromě Velkého Dářka i Veselský a Matějovský,“ připomíná, že se měl co otáčet.

Rybáři vylovili z Nového rybníka, kam předtím přehnali ryby z Velkého Dářka, kolem 200 metráků kapra a dvě až tři tuny dravců.
Porybný se musí potýkat s ledasčím. Například vypouštění Velkého Dářka letos ještě víc než minule zkomplikovaly bochnatky americké, což je invazivní druh, který připomíná slizké rosolovité koule a vytváří velké kolonie. Zároveň je to ukazatel čisté vody.
„Ale při vypouštění zanášejí mříže na přepadu, které pak musíme dvakrát až třikrát denně čistit, aby voda vůbec odtékala,“ poukazuje porybný. „Přežijí i zimu a mráz,“ lituje s tím, že se bochnatky šíří kvůli aktivitě vodního ptactva dokonce i proti proudu.
Naopak porybný v posledních letech nezaznamenal žádné větší problémy s pytláky. „Malé děti neřeším, jsem rád, když u té vody jsou,“ podotýká.
Dokonce i čapíci, obvyklý kolorit každého výlovu, tedy mládež anebo i dospělí, kteří chodí sbírat zbytky, co rybáři přehlédnou v blátě nebo pod hrází, ve středu dopoledne na Novém rybníku chyběli.
Vydry hodovaly na nejdražší rybě
Zato racků a volavek čekalo v blátě u vypuštěného rybníka na svoji příležitost víc než dost. Rybářům však dělají starosti hlavně kormoráni a vydry. „Před výlovem jsem čtyři vydry nachytal, jak tahají candáty,“ rozhazuje Lukáš Starýchfojtů rukama, že si vybrali zrovna nejhodnotnější rybu.
Candáty nabízel prodejce ve stánku přímo na hrázi za 450 korun za kilogram, naopak kapr se dal pořídit hodně výhodně, jen za 80 korun.
Protože porybný také strojí rybníky na výlov, před samotnou akcí u vody několik dní nocuje. „V maringotce jsme se střídali už při vypouštění Dářka a poslední tři noci také u Nového,“ líčí. „Voda musí být nachystaná na konkrétní den, v rybníku jí nesmí být ani moc, ani málo, aby se dala den předem položit síť,“ vysvětluje Lukáš Starýchfojtů.
Mladý porybný ryby nejen chová, ale věnuje se závodně také muškaření. Letos skončil na mistrovství světa čtvrtý v týmech a pátý v jednotlivcích, z juniorské kategorie už má doma i titul šampiona.

