Hlavní obsah

První vlaštovčí dům vznikl v Havlíčkově Brodě, ptáci mají náhradní bydlení i s kaluží

Havlíčkův Brod

Hned několik párů vlaštovek přišlo nedávno o svoji letitou hnízdní lokalitu v Havlíčkově Brodě. Nevyužívaná hospodářská budova pod Rozkošskou ulicí totiž ustoupila stavbě bytů. Developer ale na doporučení ochránců přírody o kousek dál postavil vlaštovčí dům. Jde zřejmě o první takovou stavbu v Česku.

Foto: Václav Hlaváč, AOPK, Novinky

První vlaštovčí dům v Česku jako náhradní bydlení pro tyto ptáky vznikl v Havlíčkově Brodě.

Článek

První pár už náhradní hnízdiště objevil a v současné době už sedí na snůšce. Jde o dřevostavbu z OSB desek s půdorysem cca 7 krát 4 metry, na výšku má zhruba 5 metrů. Je vzdálená asi dvě stě metrů od původního hnízdiště. Domek je zabezpečený proti vniknutí predátorů, především koček a kun, ale i kavek.

„Vlaštovky dříve běžně hnízdily ve stájích a chlévech, se zánikem drobných zemědělských objektů většina jejich hnízdišť zanikla. Ve městech jsou podmínky pro vlaštovky mimořádně obtížné. Pokoušejí se ke hnízdění využívat například haly obchodních center nebo prostory společných garáží, ale to se většinou nesetkává s pochopením vlastníků,“ říká Václav Hlaváč, ředitel vysočinského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Podle ornitologů jsou vlaštovky při umísťování svých hnízd velmi konzervativní, vytrvale se vracejí na místa, kde v minulém roce vyhnízdily, a nové lokality obsazují jen obtížně. I proto nebylo jisté, zda vlaštovky náhradní bydlení najdou a obsadí.

Podařilo se to i díky tomu, že je ochranáři od poloviny dubna lákali do nového domu nahrávkou jejich zpěvu. Přesto trvalo celý měsíc, než vlaštovky dům objevily a nahrávku nahradilo živé švitoření.

Pro vlaštovky ve městě je zásadním problémem nedostatek bláta, které nutně potřebují, aby měly svoje hnízdo z čeho stavět. V Havlíčkově Brodě o ně bylo postaráno. „Vedle nového domu jsme vytvořili umělou kaluž, kam jsme každý den doplňovali vodu. I proto vlaštovky zvládly postavit nové hnízdo za pouhých pět dnů,“ zmínil Václav Hlaváč.

Půdu zaberou netopýři

Pozemek pro stavbu vlaštovčího domu poskytlo město. Přízemní část dřevostavby je určená pro hnízdění vlaštovek, půda a opláštění budovy využijí netopýři. I oni totiž podle ochranářů hledají náhradní bydlení.

Na místě původního hnízdiště vzniknou byty. „Víme, že se rozsáhlá bytová výstavba na ploše původního zemědělského areálu dotýká místní přírody, jsme proto rádi, že se podařilo zajistit vlaštovkám nové místo pro hnízdění,“ řekl investor developerského projektu Adam Hlaváč.

Vlaštovky ani jiřičky to v soužití s lidmi nemají jednoduché. Ornitologové se často setkávají s cíleným shazováním jejich hnízd, ničením hnízdišť, což je v rozporu se zákonem.

Foto: Václav Hlaváč, AOPK

Uměle vytvořená kaluž posloužila vlaštovkám jako zdroj materiálu při stavbě hnízda.

Výběr článků

Načítám