Článek
„Letošní melounová sezona je výborná. Je opravdu teplé počasí bez větších výkyvů, což melounům svědčí,“ líčí farmářka Gabriela Pechová. Naopak loni bylo deštivé a chladnější léto, které dozrávání zeleniny zastavilo nebo přinejmenším zpomalilo. Aktuální velké sucho tolik nevadí, protože tomu zemědělci přizpůsobí zalévání. Stojí to peníze navíc, ale vyplatí se.
Aplikace Mapy.com ukazuje u nejbližší vrstevnice na poli v Útěchovičkách u Pelhřimova nadmořskou výšku rovných 600 metrů. „To odpovídá, nedaleký vodojem je 620 metrů vysoko,“ přitakává farmář Daniel Pech.
Pechovi tady nechávají svoje melouny dojít až do úplné zralosti, dosud jich sklidili asi šest tun. „Vidíte ten suchý úponek u plodu? Podle něj poznáme, že meloun dozrál,“ ukazuje farmář. Letmý pohled na pár plodů v řádku znamená, že Pechovi budou mít o víkendu ještě víc napilno, než čekali.
Když pak farmář utržený plod rozkrojí, je červený až po slupku. „Melouny s tenčí slupkou dozrají i v našich podmínkách, kde je méně sluníčka,“ vysvětluje. Ideální odrůdu do těchto podmínek vybírali tři roky.
Tenká slupka a plná zralost ale má i své nevýhody. Takové melouny nejsou vhodné pro dlouhý převoz. I to je důvod, proč lidé většinou v supermarketech seženou odrůdy se silnější slupkou, díky níž oblíbené letní osvěžení cestu vydrží.
Melouny z Vysočiny jsou hodně šťavnaté, čemuž v extrémním suchu pomáhá pravidelná zálivka. „Čím větší je plod, tím víc zálivky potřebuje,“ shrnuje farmářka. „Bez vody by nic nenarostlo,“ ujišťuje. A pozor, vodu potřebují i při samotném dozrávání.
Sedminásobně větší plocha
Sklízet žíhané zelené oválné plody začali Pechovi zhruba o dva týdny dříve oproti předpokladům. Teplomilnou zeleninu zkouší na pronajatých polích pěstovat už čtvrtý rok, letos poprvé ve větším množství. „Loni jsme je vysadili na ploše asi 0,15 hektaru, letos už je to celý hektar,“ zmiňuje Gabriela Pechová. Poprvé zkouší také drobné „baby“ melouny.
Než se zemědělci dočkají zralých plodů, trvá to minimálně půl roku. Celý příběh začíná u Pechů už od semínka v lednu a únoru, na pole pak dávají již vzrostlé sazenice.
V sousedních řádcích také dozrávají dýně na Halloween. I ty mají letos mimořádný rok. Na stánku u silnice tak žíhaně zelenou barvu brzy doplní také oranžová. Klíčovou plodinou však pro rodinnou farmu zůstává česnek.
Mrazíky a kroupy jako strašák
I přes zřetelné oteplování ale farmaření v kopcích zůstává těžkou disciplínou. V květnu Pechovi doufají, že nepřijdou fatální mrazíky, proti kterým zeleninu chrání textilií, v červnu zase čekají, zda je mezi kopci minou bouřky s kroupami. „To je vždycky strašný adrenalin. Letos naštěstí ty kroupy pro nás nebyly likvidační, jako byly pro úrodu o pár kilometrů dál,“ zmiňuje farmářka.
Pro úspěch celé sezony bude rozhodující také to, kdy udeří první podzimní mrazíky. „Loni nám třeba pomrzly melouny, dýně i pozdní rajčata.“ V tom jsou výše položené oblasti pořád extrémně rizikové.
