Článek
Počasí zrychlilo sklizeň pšenice, ječmene či řepky napříč republikou. „V řadě regionů poklesly výnosy o 30 procent nebo dokonce o více než čtyřicet procent,“ sdělil Novinkám Petr Hlavinka z týmu InterSucho, který je projektem Akademie věd ČR a Mendelovy univerzity v Brně.
Suchem je podle něj zasažena většina regionů, hlavně v jižní a západní části republiky. „V řadě případů je hlášen pokles i kvalitativních parametrů produkce a mimo hlavních produktů k potravinářským a krmným účelům je to například i nižší výnos slámy potřebné jako stelivo,“ poznamenal.
Absence dešťů podle něj zhorší i úrodu kukuřice či cukrové řepy. „Většina regionů u nich hlásí očekávaný pokles výnosů. V jižní a západní části republiky je to o více než 40 procent. Dopady se mohou dále rychle zhoršovat, protože pro tyto plodiny se aktuálně jedná z hlediska výnosu o klíčové období,“ upozornil Hlavinka.
Hrozí i nedostatek krmiva
Kvůli nedostatku srážek je teď podle klimatologa Pavla Zahradníčka na 60 procentech území republiky relativní nasycení půdy pod hranicí 10 procent, což je stav blízký bodu vadnutí.
„Při porovnání s obvyklou situací je na celém území republiky snížená půdní vláha a na 55 procentech dokonce výjimečné či extrémní sucho. S ohledem na to, že výraznější srážky lze čekat až začátkem příštího týdne, bude tento týden docházet k dalšímu prohlubování půdního sucha,“ konstatoval.
Situaci přitom komplikují stále nadprůměrné teploty, o víkendu má být opět až 35 stupňů Celsia. „Výjimečné až extrémní sucho se tedy může rozšířit až na 70 procent území republiky,“ avizoval Zahradníček.
Na řadě míst je sucho nejhorší za poslední desítky let. Zasáhlo nejen obiloviny a řepku, ale i kukuřici, brambory, cukrovku, sóju, révu a ovocné stromy. Mimořádně špatná je situace u pícnin, luk a pastvin.
Zemědělci proto dříve přikrmují zvířata a v některých regionech už očekávají nedostatek sena, slámy a dalších krmiv. „Nejvážnější dopady vidíme u pícnin a kukuřice, kde nedostatek krmiva může vést až ke snižování stavů skotu. Letošní sucho tak může mít dopad na zemědělství i v dalších letech,“ potvrdil mluvčí Zemědělského svazu Michal Procházka.
Podle ministerstva zemědělství se postupující sucho a horko projevují i u plodin, které se budou sklízet na podzim. „Soběstačnost Česka ale nebude dotčena,“ ujistil mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
„Historicky slabá sklizeň automaticky neznamená nedostatek potravin nebo prudký růst cen,“ uklidňuje pak analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Česko má podle něj zásoby obilí z loňské sklizně a případný výpadek může částečně nahradit dovozem. Citlivější může být situace u řepky, která se využívá také pro výrobu biopaliv a krmiv.
Podle odhadu statistiků se má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně. U řepky je to jen kolem 808 tisíc tun, což představuje meziroční propad o více než pětinu.
Sucho trápí Česko už od jara. Březen a duben byly nejsušším obdobím od roku 1961. Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského upozornil, že pro obnovení zásob vody by nyní muselo pršet v mírných intenzitách 10 až 30 milimetrů denně po dobu několika týdnů.
Mluvčí Agrární komory Barbora Pánková připomněla, že kromě sucha se ovocnáři i někteří zelináři stále potýkají s následky jarních mrazů.
Na sucho zemědělci podle ní reagují novými agrotechnickými postupy, volí odolnější odrůdy, pečují o půdu tak, aby lépe zadržovala vodu. „Tam, kde je to technicky i ekonomicky možné, využívají závlahy,“ dodala.
