Článek
Aktuální práce jsou podle magistrátu ve fázi stavebněhistorického průzkumu stavu vnějšího zdiva a čeká se na stanovení postupu restaurátorských prací.
„Detailní průzkum by nám měl odpovědět, v jakém stavu je vnější zdivo a jaká je jeho vlhkost a salinita. Na základě této analýzy budeme hledat způsoby, zda kamenné zdivo skutečně překrýt omítkou, jak to řeší stávající projektová dokumentace oprav exteriéru a jak všechny doposud zpracované posudky doporučují,“ uvedl náměstek jihlavského primátora pro oblast památkové péče Petr Piáček (KDU-ČSL).
Klíčovou otázku, zda bránu omítnout, nebo ne, řeší město s památkáři už několik let. Různé názory se ozývají mezi lidmi i na radnici. Například koaliční zastupitel, architekt Jaroslav Huňáček (ODS) mluví o případném omítnutí brány dokonce jako o svatokrádeži a nechce se smířit s tím, že by jeden ze symbolů města, využívaný i k propagaci, změnil svůj vzhled.
„Stačilo, že orgány památkové péče rozhodly, že nejlepší způsob bude omítnutí i všech jejích kamenných částí, a basta,“ vyjádřil svůj nesouhlas v diskuzi na Facebooku města. Na svém profilu pak připojil i srovnávací fotografie.
Tak trochu se aktuálně připomínám s jihlavskou Bránou Matky Boží a přikládám hned několik srovnání, a to v průběhu 19. a...
Posted by Jaroslav Huňáček on Monday, June 2, 2025
Památkáři už dokumentaci komplexní obnovy vnějšího pláště věže posoudili a s omítnutím fasády souhlasí. „Primární je především technické hledisko v zájmu ochrany autentických zděných konstrukcí věže před dalším poškozováním povětrnostními vlivy,“ vysvětluje Ilona Ampapová, mluvčí telčského pracoviště Národního památkového ústavu.
„Omítnutím bude původní kamenný materiál zdiva chráněn, proto tento způsob obnovy považujeme za vhodnější řešení než ponechat zdivo obnažené. Kamenné zdivo dnes již vykazuje řadu poškození, která ale při pohledu ze země nejsou na první pohled patrná,“ doplňuje mluvčí.
Odborníci se opírají také o nejstarší vyobrazení této brány na vedutách, freskách, kresbách či fotografiích, které dokládají, že fasáda byla v minulosti opakovaně omítnutá. Už více než sto let je ale bez omítky.
Brána Matky Boží je coby výrazný symbol také na řadě propagačních předmětů.
Hranolová věž je jedinou dochovanou z původních pěti městských bran. Je vysoká 24 metrů a ze dvou třetin vyzděná z neomítaného lomového zdiva ze 14. století. Vrchol brány s atikou a cimbuřím je renesanční. Během staletí ale prošla řadou změn, od roku 1853 nese i hodiny.
Aktuálně slouží brána jako vyhlídková věž s expozicí a informačním centrem.
Památce uškodil cement ve spárách
Naplánované práce se týkají v první fázi střechy, vyměňovat se budou okna, opravovat se má i schodiště. V plánu je také nová výmalba, modernizace expozic a celkové zabezpečení objektu.
Podle stávajícího projektu by měli stavaři odstranit nevhodné cementové spáry, pomocí biosanace vyčistit kámen a speciálními roztoky zpevnit jeho povrch. „Následovat by měly nové vápenné omítky a ochranný nátěr tónovaný podle historické barevnosti fasády. Ošetřeny budou i žulové prvky, včetně ostění a kamenických detailů,“ uvedlo město v tiskové zprávě.
Rozpočet oprav je předběžně vyčíslený na 13 milionů korun.