Článek
Na Sokolovsku o 11 procent, na Karlovarsku do 10 procent a v případě domácností dokonce do 5 procent by se v nadcházející topné sezóně měla zvýšit cena tepla pro jeho konečné spotřebitele. Se starosty i zástupci teplárenských společností se na fixaci dohodlo vedení skupiny Sokolovská uhelná a SUAS Group. Ta ze zdrojů ve Vřesové a Elektrárně Tisová zásobuje teplem kromě firem v Karlovarském kraji také třetinu zdejších domácností.
„Snažíme se stále zabezpečit cenově dostupné a kontinuální dodávky tepla i přesto, že se potýkáme se ztrátovostí výroby. Z toho důvodu také jednáme s provozovateli rozvodných soustav, aby ani na jejich straně nedocházelo k navyšování nákladů na dodávky koncovým zákazníkům,“ vysvětluje předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné a SUAS Group Pavel Tomek.
Podle auditní zprávy by měla Sokolovská uhelná držet cenu výroby tepla za jeden gigajoul významně výš. „Uvědomujeme si ale, že žijeme v regionu s velkým množstvím sociálně slabých domácností, pro které by to byl neúnosný náklad. Snažíme se tedy najít rozumnou cestu, jak držet naši ztrátu v přijatelné rovině, nikoliv generovat zisk, a zároveň nabízet dodávky tepla za cenově dostupných podmínek,“ uvedl předseda představenstva skupiny Sokolovská uhelná Martin Čermák.
Cenu neovlivňují jen emisní povolenky
Do ceny výroby tepla se promítá zejména náklad na emisní povolenky (více než 40 procent), na provoz technologie včetně odpisů, náklady spojené s dopravou a úpravou uhlí, osobní náklady, poplatky z vydobytého nerostu. „Nicméně do toho musíme zahrnout třeba i daň z nemovitosti, kterou platíme obcím. Například v případě obce Vřesová došlo k navýšení daně z nemovitosti na koeficient 5, což je nejvyšší koeficient daně z nemovitosti v ČR. Bohužel se tento náklad musí též odrazit v celkové ceně dodávek tepla, a neplatí to jen občan Vřesové, ale třeba také Karlových Varů,“ dodal Pavel Tomek.
Karlovarský kraj, kde výstavba centrálního zásobování teplem začala většinou po druhé světové válce, má jednu z největších sítí CZT v zemi. Komplex ve Vřesové i Elektrárna Tisová zde zásobují teplem 52 tisíc domácností, školská zařízení, nemocnice, řadu výrobních podniků i většinu lázeňských hotelů v Karlových Varech.
