Článek
Navrhovatelé referenda chtějí možnou výstavbu v citlivém katastrálním území zablokovat, zastupitelům se to nelíbí. Rozhodnutí soudu je dle nich zatížené vadami a nezákonné. Součástí stížnosti je i návrh na odložení účinku usnesení krajského soudu.
Podle záměru nejvýše položeného města v Česku měla v místě mezi Horní Blatnou a Abertamy vyrůst zcela nová obec s náměstím, desítkami domů, několika hřišti, rybníčkem a také sjezdovkou. „Je to projekt jako z úplně jiného světa, než jaký v Krušných horách máme. To, co vidím na plánech, je opravdu cestovní velkoprůmysl,“ nechal se slyšet Miloš Dvořák, majitel někdejší školy na Ryžovně, kde provozuje malý pivovar.
V jeho okolí stávalo přibližně sedmdesát roztroušených domků, ve kterých žilo osm stovek obyvatel. Jejich poválečný odsun a drsné horské podnebí se postaraly o to, že je dnes Ryžovna opuštěnou, téměř zaniklou, krušnohorskou obcí. „Ze Sudet jsme vyhnali 3,5 milionu lidí a ještě nikdo nikdy nenašel tu sílu, aby se alespoň do jedné osady vrátil život,“ vysvětloval božídarský starosta Jan Horník záměr projektu.
Ten ovšem původní zástavbě zrovna neodpovídá. „Když se schvalovaly zásady územního rozvoje Karlovarského kraje, tak vznikl poměrně velký spor mezi ochránci přírody a památkáři. Ochránci přírody chtěli mít zástavbu soustředěnou u křižovatky silnic, památkáři chtěli stavět na původních základech, tedy obnovit roztroušenou výstavbu. To ovšem odmítali ochránci přírody, aby území zasažené výstavbou bylo co nejmenší, což dává logiku i vzhledem k inženýrským sítím a přístupovým cestám,“ řekl ke změně starosta Božího Daru.
Podle navrhovatelů referenda je však oblast Ryžovny od města odloučeným územím, které se přirozeně změnilo v horské louky a rašeliniště a výstavba „nesmyslného sídelního satelitu“ nyní dotčenému místu zrovna neodpovídá. Hornická kulturní krajina Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar je ostatně zapsaná v Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Nápad na oživení někdejší obce v podobě nového „centra cestovního ruchu“ je starý přes dvě desetiletí, dynamiku však nabral až v posledních pěti letech a zejména nyní, před vyhlášením chráněné krajinné oblasti plánovaným ministerstvem životního prostředí do roku 2026. Krušné hory jsou jediným horstvem v zemi bez ucelené ochrany, nejcennější místa jsou dosud chráněná jen maloplošně. Nové CHKO o přibližné rozloze 1200 kilometrů čtverečních bude největším chráněným územím v Česku.
