Článek
S Fakultou životního prostředí České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze navázalo Krajské inovační centrum Karlovarského kraje spolupráci v listopadu loňského roku. Příležitost nasát atmosféru sokolovského regionu se společně s vedoucími projektů rozhodli dát desítce studentů.
„Pomohou nám nalézt odpovědi na otázky, které dnes řeší každá obec v postuhelném regionu – ať už jde o každodenní život obyvatel, krajinu po těžbě nebo nové formy spolupráce mezi obcemi,“ říká ředitel inovačního centra Vlastimil Veselý.
Podle náměstka hejtmana Martina Hurajčíka nepůjde pouze o teoretické studie někam do šuplíku. „Studenti i experti pracují přímo v terénu, mapují konkrétní místa a navrhují řešení, která mohou samosprávy rovnou využít při plánování svého rozvoje. Pro obce je to podklad pro přípravu projektů, ale zároveň i nový pohled a inspirace, kterou by samy jen obtížně získávaly,“ říká náměstek.
Velký význam má podle Hurajčíka také to, že se do regionu pravidelně vrací mladí lidé a poznávají ho zblízka. „Často si k němu vytvoří vztah a v některých případech se sem později vracejí pracovně nebo podnikatelsky. Právě tak se postupně mění obraz území po těžbě uhlí – z místa minulosti na místo příležitostí,“ dodává náměstek hejtmana.
Nezaujatý pohled zvenčí
Většina ze studentů navštívila Sokolovsko úplně poprvé. Žádný z nich nepochází ani z jiného postuhelného regionu; zdejší kontrasty byly proto pro mnohé velkým překvapením.
Skupina se na Sokolovsku podívala na řadu míst, jako je lom Jiří, jezero Medard či obce napříč územím. Tatrovice si prohlédli jako ukázku podkrušnohorské vísky a obec Rovnou kvůli představě o socialistickém konceptu vesnice, který se však nikdy nenaplnil. Zhlédli také obce v Sokolovské pánvi, kromě okresního města Chodov, Habartov, Bukovany, Citice, Vintířov nebo Chlum sv. Maří.
Podle architektky Veroniky Šindlerové z katedry plánování krajiny a sídel Fakulty životního prostředí ČZU, která na obhlídku míst dotčených těžbou uhlí také přijela, nabízejí studentské práce často nový, nezaujatý pohled zvenčí. „Ponoření do podobných témat může odhalit souvislosti, jež místní kvůli provozní slepotě nebo zaběhnutým rutinním procesům již nedokážou vnímat, a bonusem také je, že do návrhů řešení studenti promítají svou kreativitu, volnomyšlenkářství nebo jiný úhel pohledu,“ vysvětluje.
