Článek
Po letech, kdy z krajského rozpočtu inkasovala Karlovarská krajská nemocnice (KKN) desítky milionů korun ročně v rámci takzvané služby obecného hospodářského zájmu (SOHZ), se nyní rýsuje plán, který má nemocnici definitivně oddlužit a současně ukončit pravidelné provozní dotace.
Generální ředitel KKN Jiří Štefan uvedl, že řešení vzešlo z jednání expertní skupiny a navazuje na závěry loňského auditu hospodaření. „Na základě aktuální situace a zjištění z auditu jsme navrhli, že nejlepší řešení, jak oddlužit nemocnici, která si v roce 2021 vzala dvousetmilionový úvěr, je přidat do kapitálu 150 milionů korun. Padesát milionů na SOHZ bereme jako poslední tranši. Chceme tím předplatit čtyři roky s vědomím toho, že do budoucna už příspěvek SOHZ poskytován KKN nebude,“ řekl Štefan pro ČTK.
Nemocnice se potýká s významnou kumulovanou ztrátou. Podle účetní závěrky k 31. prosinci 2024 dosáhla 272 milionů korun. Od roku 2022, kdy si nemocnice vzala kontokorentní úvěr s úrokem 3,71 procenta, zaplatila na úrocích celkem 58,3 milionu korun. Právě úrokové zatížení je jedním z hlavních důvodů, proč vedení usiluje o umoření úvěru a zbavení se dalších nákladů.
Přesto se podle Štefana hospodaření nemocnice stabilizuje. Loňský rok by měl skončit vyrovnaným výsledkem a obdobně je nastaven i plán na letošek. „Žádost o umoření úvěru a zbavení se tak úrokových nákladů vychází i z loňského auditu hospodaření KKN,“ doplnil ředitel.
Debata o budoucnosti podpory se však netýká jen krajské nemocnice. Opoziční zastupitel Jan Kuchař (STAN) upozornil, že by Karlovarský kraj měl otevřít jednání také s dalšími zařízeními, kterým doplácí provoz v rámci SOHZ. Jde o nemocnice v Ostrově a Sokolově, jež spravuje společnost Penta Hospitals, a také o soukromou nemocnici v Mariánských Lázních.
Hejtman Petr Kubis (ANO) připustil, že kraj chce do budoucna změnit model podpory. Namísto pravidelných provozních dotací by se měl více zaměřit na investice do přístrojů a vybavení. „Na dnešní rozhodnutí o vyrovnání hospodaření krajských nemocnic by měla navazovat jednání se soukromými nemocnicemi,“ uvedl.
Zároveň ale připustil i možné riziko. Pokud by soukromá zařízení přišla o krajskou podporu, nemusela by být ochotna nadále provozovat některá ztrátová oddělení. To by mohlo ovlivnit dostupnost péče v regionu.
K tématu se váže i práce expertní skupiny, která se zabývá strukturou nemocniční péče v Karlovarském kraji. Jednání podle hejtmana spějí k závěru. Výsledkem by mohla být optimalizace některých služeb tak, aby byly zachovány, ale zároveň se jejich nabídka v kraji rozprostřela efektivněji a logičtěji.
