Článek
Přestože na Ašsko od roku 2004 přiteklo z evropských fondů v přepočtu 140 tisíc korun na obyvatele, celkovou kvalitu života se podle dostupných analýz zvýšit nepodařilo. Běžná dotační politika tady podle představitelů města selhává.
„Zaostávání Ašska nelze řešit dalšími dotacemi. Potřebujeme vytvořit speciální ekonomickou zónu, která by zaměstnavatelům nabídla daňové a investiční úlevy,“ říká ašský starosta Vítězslav Kokoř (ANO). Usnesení Výboru regionální politiky proto považuje za zlomové.
Na řešení by se měly podílet resorty regionálního rozvoje, dopravy, školství, zaměstnanosti, bydlení i bezpečnosti. Nově vznikající skupina má připravit podklady, na jejichž základě by následně měla rozhodovat vláda.
Proč dotace nepomáhají
Analýzy ukazují, že souvislost mezi objemem dotací a kvalitou života v obcích Česka je prakticky nulová. Dotace podle autorů analýz dokážou napravit vždy jen jeden izolovaný problém. Díky nim se například opraví škola, to ale samo o sobě nepřivede chybějící učitele ani lékaře.
Běžné státní nástroje navíc na Ašsko nedosáhnou. Standardní podpora se totiž zaměřuje především na regiony s vysokou nezaměstnaností, což se západního cípu republiky netýká. Přes 40 procent pracujících totiž dojíždí za vyšší mzdou do Německa.
Tuzemská ekonomika ale v regionu kvůli tomu podle předkladatelů projektu dlouhodobě slábne. Od roku 2010 ubylo na Ašsku 23 procent ekonomických subjektů a u firem s 25 a více zaměstnanci dosáhl pokles dokonce 42 procent.
Úbytek zaměstnavatelů pak zpětně zhoršuje dostupnost služeb, školství i zdravotní péče.
Testovací region
Záchranný program připravovaný pro Ašsko stojí na dvou pilířích: speciální ekonomické zóně na desetileté období a třech regulatorních sandboxech pro pětiletý cyklus.
Speciální ekonomická zóna má zaměstnavatelům nabídnout daňové a investiční pobídky. Regulatorní sandboxy by zase umožnily dočasné právní odchylky pro otestování nových pravidel v praxi. Zásadní podle předkladatelů je, aby všechna opatření přišla současně, tedy v jednom balíku.
Dalším krokem má být zařazení nástroje Lex Aš do připravované Strategie regionálního rozvoje 2028+. Ašsko má v takovém případě posloužit jako pilotní území.
Lex Aš se má kvůli propojení projektu s dalšími státními programy dostat také na jednání Transformační komise.
Pro stát je výhodou, že příprava projektu nezatěžuje rozpočet MMR. Veškeré metodiky, analytické podklady i dopadové studie si město financuje samo nebo z evropských projektů.
Pokud se časově ohraničený experiment s povinným vyhodnocením osvědčí, mohl by být přenositelný i do dalších ohrožených periferií, ve kterých žije celkově až čtvrtina obyvatel Česka.
