Článek
Úsek Karlovy Vary - Olšová Vrata patří k posledním částem D6, které je potřeba dostavět pro souvislé dálniční spojení Prahy s Karlovými Vary. Přestože silničáři dokončili výběrové řízení a vybrali stavební firmu, bez pravomocného stavebního povolení nemohou práce zahájit. Někteří vlastníci pozemků totiž podali rozklad proti stavebnímu povolení.
„A to nás zdržuje,“ vysvětluje Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). „Pokud by tomu tak nebylo, určitě bychom úsek Karlovy Vary - Olšová Vrata rozestavěli ještě letos, ale takhle musíme čekat až na vyřízení všech námitek. Dnes je tento úsek asi největší brzdou dostavby D6,“ připouští Mátl.
S většinou se stát dohodl
Dohody se ŘSD podařilo dosáhnout s většinou velkých vlastníků, u některých jednotlivců však jednání úspěšná nebyla. Zahájení výstavby posledního úseku dálnice do Karlových Varů se tak pravděpodobně odkládá z roku 2026 na rok 2027.
I přes tyto komplikace však ŘSD i nadále počítá s dokončením celé dálnice D6 do konce roku 2029. „Pokud se v prvním kvartálu podaří získat právní moc stavebního povolení a úsek rozestavíme, jsem o tom přesvědčen,“ říká šéf ŘSD.
ŘSD má v současnosti rozestavěno kolem 270 kilometrů nových dálnic a silnic I. třídy. Zahajovat všechny projekty podle plánu se však kvůli napadání stavebních povolení z významné části nedaří. „Blokování staveb je poměrně hodně. Komplikuje to nejen dostavbu základní dálniční sítě, ale i výstavbu řady obchvatů,“ říká Mátl.
Jádrem sporů nejčastěji bývá nesouhlas vlastníků s výkupní cenou pozemků. ŘSD se při jednání musí řídit liniovým zákonem, který stanovuje podmínky výkupů i výši nabízené náhrady.
„Můžeme nabídnout jen to, co nám umožňuje zákon. Osminásobek odhadní ceny půdy je ale pro vlastníky dle mého mínění velmi atraktivní nabídka. Že má někdo představu ještě vyšší, to už je pak druhá věc, ale vyhovět mu prostě nemůžeme,“ vysvětluje Mátl.
Pokud vlastník nabídku odmítne, může stát přistoupit k vyvlastnění. V některých případech se využívají také takzvaná mezitímní rozhodnutí, která umožňují pokračovat v přípravě stavby ještě před definitivním vyřešením všech majetkoprávních otázek.
Podle Mátla jsou procesy spojené s mezitímními rozhodnutími poměrně rychlé. Při vyvlastnění mohou být podmínky pro majitele pozemků nakonec méně výhodné než při dobrovolném prodeji.
Na D3 napadli téměř všechna rozhodnutí
Rozsah problémů při povolování dopravních staveb ilustruje Mátl na připravované středočeské dálnici D3, kde odpůrci projektu napadli prakticky všechna vydaná správní rozhodnutí.
Z valné části se odkazují na systémovou podjatost úřadů, tedy že existují pochybnosti o nestrannosti úředníků kvůli jejich vazbám na samosprávu, která má na výsledku řízení vlastní zájem. „Mně skoro přišlo, že v České republice neexistuje úřad, který by nebyl systémově podjatý. Možná bychom měli přesunout posouzení této stavby pryč z Evropy, protože je to transevropská síť… Jsou to až absurdity, jakým způsobem se tyto stavby blokují,“ přiznává Mátl.
Stát podle něj buduje dopravní infrastrukturu především ve veřejném zájmu, nikoliv kvůli vlastním úředním potřebám. „Potřebujeme nejen dostavět základní dálniční síť, ale také bezpečné a plynulé komunikace na obchvatech. Děláme to pro zdraví lidí, aby se mohli bezpečně přesouvat z jednoho místa do druhého, a ne proto, že bychom chtěli někomu svévolně sebrat půdu,“ říká Mátl.
Průtahy v povolování dopravních staveb by podle generálního ředitele ŘSD měla omezit novela stavebního zákona. „Přinese výrazné zjednodušení celých procesů. Například nám úplně odpadá odvolací proces, který nás dnes zdržuje několik měsíců, nebo dokonce let,“ očekává Mátl.
Proti rozhodnutím vydaným by totiž podle nových pravidel už nebylo možné podávat správní odvolání, ale pouze žalobu.
