Článek
„Po druhé světové válce a konfiskaci šlechtických sídel se jejich původní vybavení často využívalo při tvorbě nových prohlídkových tras a tematických expozic a výstav,“ uvedl referent pro veřejnost státního zámku Kynžvart Štefan Brštiak. „Z tohoto důvodu se mnoho exponátů rozvezlo po různých hradech a zámcích v republice,“ pokračoval. „Mnoho těchto drobných památek tak ztratilo svůj historický domov,“ dodal Brštiak.
Po konci vlády soudruhů se začal klást důraz na původ artefaktů a v různých vlnách se dařilo navracet předměty zpět na původní místo. „Národní památkový ústav se této problematice věnuje dlouhodobě a na základě pečlivého studia původních záznamů, reverzů a protokolů se v rámci jím spravovaných památek snaží o vracení kdysi rozvezených předmětů a scelení původního vybavení konkrétních památek,“ pochvaloval si mluvčí zámku Kynžvart.
Popsaný osud je i případ sádrové kopie busty Herma ze sousoší Herma nesoucího malého Dionýsa od sochaře Práxitela, která se nyní z jižních Čech vrací na západ. „Jedná se o kus, který vhodně doplní dochovanou kolekci sádrových a mramorových sochařských děl na zámku Kynžvart,“ poznamenal Brštiak. Busta je šedesát čtyři centimetry vysoká a pochází z 19. století, provenienčně z okolí Berlína.
Data z podstavce sádrové busty
Kynžvart plánuje zapojení busty do zámecké instalace v příštím roce. „Než však bude možné využít bustu v expozici, musí projít restaurátorským očištěním, neboť jsou na jejím povrchu silné depozity prachu. Těšíme se, že po očištění bude opět zářit sněhobíle,“ doplnil mluvčí zámku.
Sousoší Herma s malým Dionýsem patří k významným dílům řeckého sochařství 4. století před naším letopočtem. Hermés, tedy posel bohů a ochránce poutníků, je v řecké mytologii známý svou vynalézavostí, rychlostí i smyslem pro humor. Starověká řecká socha z parského mramoru je umístěna ve sbírkách Archeologického muzea v Olympii.
Zobrazuje boha Herma v podobě mladého bezvousého muže s atletickými rysy s dětskou postavou Dionýsa sedící na jeho pravé ruce. Dílo zpracovává námět jednoho z příběhů řecké mytologie, podle nějž Zeus Hermovi svěřil výchovu narozeného Dionýsa. Socha byla nalezena v troskách Héřina chrámu v Olympii v roce 1877.
Zámek Kynžvart patří mezi nejvýznamnější a nejrozsáhlejší památky v republice. Nesmírně cenné jsou dochované sbírky po šlechtických majitelích. Nejznámějším představitelem je kníže Klement Václav Lothar Metternich-Winneburg, kancléř císařů Františka I. a Ferdinanda I. Kancléř na zámku založil jedno z prvních muzeí v Evropě.
Dodnes na zámku můžeme obdivovat nejenom cenná umělecká díla. Nachází se na něm i třetí největší egyptologická sbírka v České republice. Oblíbeným cílem návštěvníků je i kabinet kuriozit. Součástí sbírek je movitá národní kulturní památka Kynžvartská daguerrotypie, která je zapsána mezi movité památky UNESCO do registru Paměť světa.
