Článek
Samotnému vyzvednutí urny předcházela bohoslužba v místním kostele, jejíž součástí byla předepsaná přísaha všech zúčastněných, kteří se přímo fyzicky na otvírání hrobu, ve kterém se urna nacházela, a na následném zkoumání podíleli. Byli to například forenzní lékař, antropolog, papežský religionista či postulátorka celého procesu nebo také odborný archeolog a další lidé, včetně šestaosmdesátiletého synovce zavražděného faráře Josefa Holackého. Všichni se přísahou i podpisem mimo jiné zavázali k hledání pravdy i k mlčenlivosti ke všemu, co proces přinese, mimo toho, co má být sděleno.
Po vyzvednutí urny v silném dešti, kterého se mohly zúčastnit pouze osoby, jež byly přísahou vázány, byly nalezené ostatky převezeny k dalšímu zkoumání na místní faru.
Vyzvedávání ostatků se mohli účastnit jen lidé pod přísahou.
Satisfakce po letech
„Je to velká satisfakce pro strýce a pro nás všechny. Není možné zapomenout na ty události v roce 1951, kdy strýc byl křivě obviněn z toho, co neudělal. Bylo mi jedenáct let a vzpomínám si, že když komunisti vykřikovali a obviňovali strýce, že vrahům vedl ruce do školy, nemohla to být pravda, protože v té době byl už strýc čtrnáct dnů zavřený,“ vzpomínal Josef Holacký na tragické události, jejichž vyvrcholením bylo mučení a poprava kněze.
Po ní pak následovaly další perzekuce, které postihly nejen příbuzné faráře včetně jeho matky, ale i mnoho dalších lidí ve Starovičkách.
Vynášení ostatků Václava Drboly ze hřbitova
„V roce 1968, v době dočasného uvolnění ve společnosti, dostala rodina Holackých jako příbuzní zavražděného korespondenční lístek, ve kterém jim anonym oznamoval, že urna s popelem jejich strýce je k vyzvednutí na ústředním hřbitově v Brně. Ostatky pak příbuzní pana faráře uchovávali s pietou doma. A protože brzy přišla normalizace, urnu v tajnosti v roce 1984 uložili do rodinného hrobu při pohřbu pana Josefa Holackého staršího, kde byla urna až dosud,“ popsal Novinkám generální vikář brněnské diecéze Pavel Kafka.
Po vyzvednutí ostatků se hrob vrátí do původního stavu
Poselství umučených pro všechny
Jak vysvětlil, ostatky, které nemusí být jen popelem, ale i drobnějšími pozůstatky, budou po definitivním potvrzení pravosti součástí relikviářů, které budou umístěny v kostele v Jaroměřicích nad Rokytnou a také ve Starovičkách.
„Část bude rovněž uložena v depozitáři brněnského biskupství pro případ, že je budou chtít využít některé další farnosti k bohoslužebným účelům,“ vysvětlil vikář. Jak doplnil, smrt obou mužů by měla všem lidem připomenout hodnoty, které vyznávali, jako je pravda, pomoc druhému člověku, naděje i síla odpouštět. „Tedy hodnoty, které by měly být vlastní všem, kteří berou život vážně a zodpovědně,“ dodal vikář.
Odborná komise ověřila identitu ostatků, které budou následně ošetřeny specialisty v Brně. Ostatky druhého z mučedníků Jana Buly nebyly dosud nalezeny.
Jan Bula sloužil v Rokytnici nad Rokytnou, Václav Drbola v Babicích. Právě tam se roku 1951 udály tzv. babické vraždy tří komunistických funkcionářů, s nimiž vládnoucí režim nesmyslně spojil oba faráře. Po krutých výsleších a zmanipulovaném procesu byli oba popraveni.
Slavnostní blahořečení obou kněží, jejichž beatifikaci schválil v říjnu 2025 papež Lev XIV., se uskuteční v sobotu 6. června na brněnském výstavišti. Již nyní o mimořádný akt, při kterém budou oficiálně blahořečení mučedníci v novodobých dějinách ČR prohlášeni za blahoslavené, projevily zájem tisíce lidí.
