Článek
Kromě přednášek a různých setkání si účastníci ze 63 zemí světa užijí i něco české kultury, třeba hru z produkce Divadla Járy Cimrmana.
„Kolegové z Prahy se znají s panem (Zdeňkem) Svěrákem a dostali souhlas, aby na kongresu pustili záznam hry Dlouhý, Široký a Krátkozraký opatřený esperantskými titulky,“ řekl Novinkám předseda Českého esperantského svazu Jiří Tomeček.
Na nádvoří hradu Špilberk proběhne národní večer s českou kulturou a hudbou, v průběhu večera vystoupí například sólistka Národního divadla Vanda Šípová, která zazpívá árii Rusalky v esperantu. V brněnské hvězdárně by měl mít přednášku světově známý izraelský astrofyzik Amri Wandel.
Esperanto jako neutrální jazyk vymyslel v roce 1887 polský židovský lékař Ludvík Lazar Zamenhof. Od té doby se rozšířil do celého světa. Podle odhadů je na naší planetě několik milionů nadšenců, kteří mluví esperantem, v Česku jsou to stovky. A bylo či je mezi nimi řada slavných - třeba herec z Cimrmanova divadla Pavel Vondruška, herec Karel Höger nebo básník Stanislav Kostka Neumann.
Podle Tomečka přitahuje esperanto druh lidí, kteří se chtějí družit, a jeho hlavní přednostní je, že jako neutrální jazyk nikoho neupřednostňuje. „Dokážeme se dorozumět, aniž bychom zvýhodňovali některého rodilého mluvčího,“ poznamenal. Sám esperantem mluví přes padesát let, díky jazyku si našel ženu a jejich dva synové mají esperanto jako rodný jazyk, který jim pomohl naučit se řadu dalších řečí.
Nelíbil se ani nacistům, ani bolševikům
„Už za bolševika jsem díky esperantu dostával informace ze všech koutů přímo od zdroje, protože jsem si dopisoval s esperantisty z celého světa,“ vzpomínal Tomeček. Totalitní režimy ale esperanto nemají v lásce. Utlačovali ho nacisté i komunisté.
„U nás bylo spoustu esperantistických klubů, ale jakmile se to zakázalo v Sovětském svazu, tak se to zakázalo i u nás a my jsme potom měli po válce dobu temna,“ uvedl Tomeček. Svolení režimu dostali esperantisté znovu až v roce 1969.
Esperanto vychází z evropských jazyků, hlavně románských, germánských a slovanských, má jednoduchá pravidla a žádné výjimky. „Jak se to píše, tak se to čte, takže se nemusíte učit dva jazyky, jeden mluvený a druhý psaný,“ poznamenal Tomeček.
Ve světě má a měl řadu zastánců mezi velkými spisovateli. Naučil se ho ruský tvůrce Lev Nikolajevič Tolstoj, podle kterého by to byl ideální diplomatický jazyk, nebo stvořitel Pána prstenu John Ronald Reuel Tolkien. Podle italského romanopisce Umberta Eca je esperanto jedním z mála umělých jazyků, které „skutečně žijí“.
Zná i sprostá slova
Podle Tomečka je esperanto velkým pomocníkem literatury. „Díky esperantu je Petr Bezruč nejpřekládanější český básník ve světě. Protože je spousta nadšenců, kteří ho z esperanta přeložili do národního jazyka,“ poznamenal. Podobně třeba i Babička Boženy Němcové se do japonštiny dostala přes esperanto.
Byť jde o jednoduchý jazyk, tak podle předsedy českých esperantistů, dokáže popsat cokoli, zná i sprostá slova. „V esperantu je i Dobrý voják Švejk a v něm je spousta sprosťáren a kdo si to přečte, tak bude všechna sprostá slovíčka umět. A v esperantu se dá i krásně nadávat,“ dodal Tomeček, který ale doufá, že nadávky v esperantu v Brně slyšet nebudou.