Hlavní obsah

Tohle by paní hraběnka nedopustila. Obce bojují proti lomu, v lesích Salmů ho povolil synovec Hugo

3:28
3:28

Poslechněte si tento článek

Kuničky

Stovky lidí již podepsaly petici proti vybudování lomu na těžbu granodioritu, což je kámen podobný žule, v Kuničkách u Blanska. Firma Kamenolomy ČR, patřící pod rakouský stavební koncern Strabag, jej chce vybudovat v lůně přírody, pouhé dva kilometry od chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Vzniknout by měl v lesích šlechtického rodu Salmů, svolení dal synovec v lokalitě populární starohraběnky Marie Alžběty Salm-Reifferscheidt-Raitzové Hugo.

Foto: Mineral International

Pohled z obce Žďár směrem na vesnici Kuničky, kde by měl vzniknout kamenolom.

Článek

Záměr je v počátcích; teprve se začne pracovat na posudcích a dokumentaci nezbytných pro posouzení vlivu areálu na životní prostředí (proces EIA). Společnost Kamenolomy ČR sice „zůstává otevřena konstruktivnímu dialogu“ s odpůrci projektu, podle nich ale není o čem jednat. Bojí se devastace přírody. Z lomu by denně mělo odjet zhruba 120 nákladních aut.

Povrchová těžba děsí lidi z okolí

Petice bude zaslána na podzim vedení Jihomoravského kraje s žádostí, aby vybudování lomu zabránilo.

„Máme mnoho výhrad. U Lhoty Rapotiny, tedy jen šest kilometrů od místa, kde chce firma vybudovat lom, už jeden lom provozuje. Lidem tam léta ztrpčuje život, a to i v noci,“ řekla Novinkám za organizátory petice starostka Rájce-Jestřebí Romana Synakieviczová.

Foto: Mineral International

Mapa vyznačuje areál budoucího lomu u Kuniček.

K petici se připojili kromě tamní radnice také obce Kuničky, Žďár, Sloup, Petrovice, Ráječko, Spešov a Bořitov. „Odmítáme žít v mrtvé, zdevastované krajině,“ uvádí dokument, který mají obce na svých webových stránkách. Lidé jej podepisují i v obchodech v mikroregionu.

Signatáři petice se bojí ztráty pramenišť vody a znehodnocení rybníků v okolí lomu. Odmítají průjezd 120 náklaďáků denně. U silnice stojí turisticky hojně vyhledávaný zámek v Rájci. „Na nedaleké okružní křižovatce, a to u našeho nově vybudovaného dětského hřiště, by se každé zhruba tři minuty měl přes den objevit náklaďák z nového lomu,“ uvedla starostka.

Foto: Mineral International

Na vizualizaci je zachycen areál budoucího lomu.

„Odmítáme žít v přítomnosti neustálého hluku a prachu včetně karcinogenních látek z provozu lomu, z odstřelů a z nákladní dopravy,“ píše se v petici s tím, že lom zdevastuje Moravský kras. Protestující poukazují na to, že projekt výrazně sníží ceny nemovitostí v širokém okolí.

Populární Marilis

V souvislosti s vybudováním lomu se v mikroregionu opakuje mezi lidmi věta, že „tohle by paní hraběnka Marilis nedopustila“. Řeč je o populární starohraběnce Marii Alžbětě Salm-Reifferscheidt-Raitzové (1931-2022). Po roce 1989 se přestěhovala z Vídně zpět na Moravu. V Rájci usilovala o to, aby byl rodu Salmů státem navrácen tamní zámek. Neuspěla.

Foto: Institut Paměti národa Brno

Starohraběnka Marie Salmová pomáhala získat rodu Salmů zpět od státu lesy na Blanensku.

Salmové ale dostali zpět lesní pozemky. Právě na nich by lom měl vzniknout. Souhlas k tomu dala společnosti Kamenolomy ČR akciová společnost Salm, kterou vede starohraběnčin synovec Hugo. Salmové byli skvělí hospodáři a Blanensko jim vděčí za svůj rozvoj.

Granodiorit je strategickou surovinou

Mluvčí společnost Strabag Edita Novotná Novinkám řekla, že s těžbou u Kuniček počítal stát již v osmdesátých letech minulého století. Granodiorit je strategickou surovinou využívanou především při výstavbě silnic, železnic a dalších infrastrukturních projektů.

Foto: Dagmar Šnajdarová

Státní zámek Rájec nad Svitavou patřil Salmům a po roce 1989 usilovali o jeho vrácení státem. Nedostali jej. Dostali ale nedaleký les, v němž by měl lom vzniknout.

„Projekt směřuje k zajištění dlouhodobé dostupnosti kvalitního kameniva v Jihomoravském kraji,“ uvedla. Zdůraznila, že vedení společnosti obavy lidí chápe. Dopady vlivu kamenolomu by měl zmírnit například ochranný val kolem lomu a také použité nejmodernější technologie.

Výběr článků

Načítám