Článek
Kontroverzní dílo sochařů Oldřicha Rujbra a Petra Kameníka si před patnácti lety Onderka prosadil i navzdory kritice. „Přiznám se, že když jsem to viděl poprvé, byl jsem i já trochu rozpačitý. Zaskočila mě čistota a modernost. Když jsem se šel pak před jednáním rady, která návrh schvalovala, podívat na náměstí Svobody a viděl jsem, že to má stát před Omegou, což je moderní obchodní dům, řekl jsem si, proč ne, to tam být může, je to hravé a lidi tam budou chodit, dávat si tam schůzky, chytat kuličky,“ vzpomíná na rozhodující okamžik Onderka.
„Každé umělecké dílo ve veřejném prostoru má provokovat, přinášet emoce, to si myslím, že se podařilo. Vždy i když se stavěla Omega, byla to úplná bouře,“ říká Onderka, který dnes pracuje pro Brněnské komunikace.
K patnáctému výročí padaly z časostroje unikátní kuličky.
Unikátní hodinový stroj je z leštěné žuly dovezené až z Jihoafrické republiky a město Brno za něj zaplatilo 12 milionů korun. I cenu lidé tehdy kritizovali. Šestimetrový obelisk se stal tématem různých vášnivých diskusí.
Vadila hlavně podoba orloje a jeho tvar. Orloji se proto říkalo všelijak, jen ne hodiny. Třeba brněnský falus, protože připomínal pánské přirození, vzhledem k tvaru ho někteří připodobňovali k obřímu vibrátoru. Roman Onderka bere kdysi kontroverzní hodiny už jako součást města. „Prosadily se, postavily se a rozhodně si myslím, že to není špatně, i když stále bude polovina lidí říkat, že je to blbost.“
Onderka čelil kritice i za to, že správné hodiny mají ukazovat čas. Na brněnském časostroji ale není na první pohled patrné, kolik hodin vlastně je.
„Chtěl jsem, aby to čas měřilo, ale za každou cenu to nemuselo mít ciferník s ručičkama. To dle mého nebylo důležité, už tehdy měl každý mobilní telefon. Důležité bylo, že to mělo pointu, příběh,“ poukazuje na to, že orloj je připomínkou válečného konfliktu, obléhání Brna švédskými vojsky. I proto má tvar dělostřeleckého náboje a na památku generála Torstensona hraje v 11:00 zvonkohra a zároveň vypustí skleněnku, která je symbolem obrany a míru.
Orloj se stal vyhledávaným místem k fotografování. Pózoval před ním i brněnský Franta silák.
Brněnský orloj se stal za patnáct let raritou a vyhledávaným bodem turistů tuzemských i zahraničních. Onderka to ale nepovažuje za svůj nejdůležitější odkaz Brnu.
„Tím jsou pro mne takové věci, jako Brněnská hvězdárna, oprava vily Tugendhat, oddlužení města, to jsou výjimečné a daleko důležitější věci. Toto byla jen třešinka na dortu,“ míní.
„Smyslem hodin bylo dát novou dominantu centru města, oživit náměstí. A to se podařilo,“ myslí si Onderka.
Pracovníci městských služeb nasazují na časostroj vždy před silvestrovskými oslavami ochranný obal.
Ještě jednu raritu brněnský časostroj má. Před každými silvestrovskými oslavami je chráněn před pyrotechnikou.
Pracovníci technických služeb, kteří mají údržbu orloje na starost, ho zabalí do obřího nafukovacího návleku. I ten si vysloužil od místních přezdívku. Protože tvarem připomíná obří hygienickou pomůcku, říká se mu v tuto dobu tampon.
