Samosběr je fenoménem, vyplatí se farmářům i zákazníkům

Zájemci o samosběry sledují zejména sociální sítě, na těch farmáři informují o aktuální situaci. Třeba Daniel Lang z Farmy ve Velkých Bílovicích. Už pátý den tady běží samosběr česneku. Zájem je velký, pole plné sběračů.

„Ušetří nám to spoustu práce. Nemusíme shánět brigádníky, s tím je v zemědělství delší dobu problém, a taky se pak nemusíme o česnek dál starat. Protože to není jen o sklizni. Česnek se musí zpracovat, usušit,“ říká Lang.

Výhodný je samosběr i pro lidi. „Mají jistotu, že si kupují zdravý produkt, se kterým třeba nikdo nebouchal o sebe. A hlavně, mají to levnější než v obchodech,“ upozorňuje farmář a dodává, že v obchodech se teď dá kilo česneku koupit zhruba za dvě stě korun. „U nás si sklidí kilo za 90 korun. Je to sice s natí, ta se musí odečíst, a taky česnek trochu vyschne a tím ztratí na váze, ale pořád to vyjde o dost levněji než v obchodě.“

Miroslav Majiček přijel na pole do Velkých Bílovic ze Zlína. „Přece si nebudu kupovat česnek z Ameriky nebo z Číny, když ho máme tady kousek,“ řekl Majiček, původní profesí kominík. „Zelenina v marketech vypadá spíš jako nějaký odpad, sem by se mělo jezdit nakupovat,“ ukazuje směrem k poli.

Langovi pěstují ve Velkých Bílovicích francouzskou odrůdu česneku Therador na rozloze více než pěti hektarů. Letos zkusí samosběrem sklidit i cibuli, zatím jen jeden hektar. „Lidé se na to hodně ptali, tak to zkusíme. Pokud o to bude zájem, bude toho příští rok víc.“ Postupně chtějí tímto způsobem vyzkoušet i další plodiny, zeleninu. Farma z Velkých Bílovic pěstuje primárně česnek, polí mají víc, pěstují na nich cibuli, vojtěšku na seno, pšenici a kukuřici.

Zkušenosti s formou samosběru mají také na farmě Ze zahrádky na břehu Svratky v Uherčicích na Břeclavsku. Vloni tak sklidili úrodu hrášku. Pěstují ale hlavně květiny a dýně. „Právě u květin zvažujeme do budoucna samosběr. Uvidíme, museli bychom k tomu účelu uzpůsobit i pole,“ říká Lenka Vybíralová z farmy.

Samosběr si chválí. „Je fajn, že lidé vidí políčko, na kterém plodina vyrostla, vidí, že je to opravdu vypěstované ekologicky, potkají se s farmářem,“ říká Vybíralová. Podle ní může být u některých plodin výhodou i to, že pokud pěstitel nestíhá řešit distribuci k zákazníkům, samosběrem se to vyřeší. „Ideální je i to, že si zákazník vybere, co chce, co se mu líbí.“

Co může být u některých komodit při samosběru komplikované, je organizace a načasování. U hrášku, který tady sklízeli vloni, to byl problém. „Dozrávání bylo ovlivněno počasím. Často jsme tak nebyli schopni úplně předem avizovat, kdy samosběr budeme nabízet. Když se udělalo horko, hrášek rychle dozrával. A tak se stávalo, že jeden den byl super a ráno už nebyl ideální ke sběru,“ uvedla Lenka Vybíralová. Občas mohou být komplikací i sběrači. „Když třeba řeknou, že dorazí, my s nimi počítáme a není to tak.“

Podle Michala Schovánka z vedení společnosti Patria Kobylí, který má sady s meruňkami, se samosběry vyplatí ekonomicky jak zemědělci, tak zákazníkovi. Kilo si lidé natrhají za 60 korun. „Máme z toho víc peněz. Je to paradox, ale tím, že prodáváme napřímo, získáme lepší cenu než při prodeji přes obchodníka, který si přiráží svůj zisk.“

Další pozitivum vidí Schovánek také v tom, že lidé poznají při samosběru v sadech problematiku ovocnářství. „Vidí, v jaké prostředí to roste a zkusí si, že sklidit meruňkový sad není taková legrace. Navíc na ně dohlíží lidé, kteří se o sady celou dobu starají, mohou se jich na leccos doptat,“ dodal.