Článek
Už při vstupu do budovy se to ve foyer krajského úřadu hemžilo odboráři v tričkách s nápisy „Stop akciovkám“ nebo „Hejtmane, tak takhle ne“, což odkazovalo na protestní kampaň odborářů. Podpořila je i ministryně financí a krajská předsedkyně ANO Alena Schillerová. Nebylo jim to ale nic platné. I přes dlouhou debatu koalice záměr protlačila, schválilo ho 35 zastupitelů z celkových 65.
„Jihomoravský kraj bude mít akciovou společnost Jihomoravská zdravotní a ta bude zřizovat jednotlivé nemocnice, a tím pádem propojíme řízení nemocnic přes tuto matku a budeme tam moct ta strategická rozhodnutí dělat. Na zaměstnance toto nemá vliv, na pacienty a poskytování služeb v Jihomoravském kraji toto nemá vliv,“ ubezpečil Grolich.
Odboráři se shromáždili už před zastupitelstvem v budově úřadu.
Převedení na vertikální holding s akciovými společnostmi má usnadnit řízení, zajistit společné nákupy a úspory, ale také umožnit jednání s pojišťovnami o výši úhrad za zákroky jako jeden celek, nikoliv každá nemocnice zvlášť. „Navržené usnesení bylo schváleno všemi koaličními hlasy. Ten boj za to, aby zdravotnictví bylo dobře řízené, z naší strany nekončí. My musíme pracovat s tím, že zaměstnanci tuto změnu nechtějí. A zaměstnanci jsou tím nejdůležitějším ve všech krajských nemocnicích,“ uvedl opoziční zastupitel Milan Vojta (ANO).
Sám měl dříve zdravotnictví na starosti. Není proti jednotnému řízení nemocnic, o kterém se začalo mluvit už za jeho časů. Kritizuje ale způsob projednávání a poukazuje na to, že se podpisem proti změně vymezilo asi 2000 zaměstnanců, čili zhruba třetina nemocnic.
V podobném duchu mluvila i předsedkyně odborářů Dagmar Žitníková. „Je to politické rozhodnutí. Rozhodují ti, kteří vyhráli ve volbách. Spoustě zaměstnanců to přinese problémy, pro naše odborové organizace to přinese hodně práce. Zapojíme se do toho, aby zaměstnanci v nemocnicích byli dál slušně odměňováni, aby za tu náročnou práci dostali zaplaceno,“ řekla novinářům Žitníková s tím, že odboráři nesouhlasí s transformací z příspěvkových organizací na akciové společnosti, protože může přinést snížení mezd.
„Nemocnice se dnes potýkají s červenými čísly a víceméně ta možnost úspor na straně zaměstnanců se do budoucna nabízí,“ podotkla Žitníková.
Protestující proti transformaci měli trička s nápisy.
Sama přitom s mnoha dalšími odboráři vystoupila ještě předtím, než zastupitelstvo rozhodlo. „Zdravotnictví v regionech už dnes čelí nedostatku personálu, nedostatečnému financování a rostoucím nárokům pacientů. Jako zástupci odborů máme obavy, že vámi deklarovaná změna nepřinese deklarované výhody, ale jen ohrozí stabilitu jihomoravských nemocnic, jistoty jejich pracovníků a dostupnou péči pro pacienty,“ uvedla Eva Plotěná z vyškovské nemocnice.
Vystoupili i opoziční zastupitelé, kteří žádali nejprve stažení bodu, což nebylo úspěšné. Poté navrhovali další schůzky, debaty jak v politických kruzích, tak se zaměstnanci. Jejich hlas ale nebyl vyslyšen. Hejtman uvedl, že jednal s vedením i zaměstnanci z každé nemocnice. Zastupitelům nabízel setkání, na které ale podle jeho slov přišla jen hrstka z nich.
„Pokud nebudeme dělat tato rozhodnutí a nebude řízení centrálně, tak v roce 2030 narazíme do zdi,“ zdůraznil Grolich s odkazem na informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Z nich vyplývá, že populace stárne a bude potřeba více zdravotní péče.
Jihomoravský kraj zřizuje devět nemocnic, a to ve Znojmě, Břeclavi, Kyjově, Hodoníně, Vyškově, Tišnově, Ivančicích, Letovicích a Hustopečích. Podle Grolicha nyní dá kraj dohromady smlouvu se svou společností Jihomoravská zdravotní, která bude nemocnice zastřešovat. Následovat budou právní analýzy a znalecké posudky majetku.
V zimě chce kraj vytipovat jednu nebo dvě pilotní nemocnice, u kterých přechod nastane. Transformace všech nemocnic, jejíž náklady jsou maximálně 100 milionů, by měla být hotová do konce roku 2028. Grolich už dříve vyloučil, že by chtěl kraj nemocnice privatizovat.
